(další informace pro studenty architektury jsou také v sekci FSv A+S)

Do Kansasu přijíždíte se svým learning agreementem a hrubou představou, co se asi tak změní. První kontakt se svým budoucím domovem (opravdu tam budete trávit víc času než doma) zažijete již během Orientation weeku, kde každá College má svůj Orientation day. Zde je vám představen úžasný systém ISIS, kde si kromě zapisování předmětů můžete koupit třeba i lístky na fotbal. Seznámíte se tam s dalšími exchange studenty (moc jich není) a hlavně s paní Rebeccou Stark, která bude vám bude pomáhat s prvním kontaktem s College of Architecture (dále CAPD), pomůže vám s výběrem předmětů a pokud budete váhat, zavede vás za jednotlivými profesory, se kterými se můžete osobně domluvit a zjistit, jestli vám daný předmět vyhovuje či ne.

CAPD má výhodnou polohu hned naproti Student Union, sídlí v nejstarší budově campusu Seaton Hall a opravdu zde platí známé pořekadlo „Kovářova kobyla chodí bosa“. Do budovy při velkých deštích zatéká, vyduchotechnika občas blbne (v našem ateliéru například dost často, i té vody jsme tam měli dost). Ale je to zatím jediná College v kampusu, která třídí odpad.

Hlavní náplní vašeho školního i volného času budou Ateliéry, neboli Studia. Studenti, kteří přijíždějí po ukončení bakalářského stupně v Praze většinou volí ADS7, neboli fifth-year studio. Na výběr je v této úrovni (nejvyšší) kolem 4 až 5ti Studií s různým zaměřením, liší se podle vedoucího profesora. 5th year studia jsou specifická tím, že je počítáno že oba semestry strávíte u stejného profesora a práce je tudíž kontinuální. Může to být například tak, že v prvním semestru vypracujete územní plán a v druhém se zaměříte na určitou menší oblast vámi navrženého plánu. POZN. z roku 2011/12: Zahraniční studenty už z nějakého neznámého důvodu nedávají do 5th year studia, ani když tam jste na rok. Takže na výběr je 4th year studio nebo 3rd year. U čtvrťáků je jedna malá zrada - američtí studenti na podzim zpracovávají realizák a na jaře většina z nich odjíždí do zahraničí buď studovat nebo pracovat, případně mají stáž v USA. Takže ve škole zůstanou studenti, co už buď někde byli, těch je ale minimum, anebo ti, kteří kvůli špatným studijním výsledkům nikam jet nemohli a ani si nesehnali žádnou stáž. Na kvalitě studia a hlavně na jejich nasazení je to podle mě hodně poznat. Na druhou stranu já měl tzv. 4th year design and build studio, hodně praktické, většinu času jsme strávili v dílně stavěním full scale modelů a to byla skvělá zkušenost. Na studio doporučuji profesora Sama Zellera, věnuje tomu neskutečně hodně času, umí dobře pomoct a nasměrovat, aniž by vnucoval svoje řešení. Naopak bych se vyhnul Toddu Gabbardovi, připadalo mi, že ho učení moc nebaví.

Pro K-State studenty je 5th-year studio posledním a dalo bz se říct, že to je jejich nejdůležitější projekt na úrovni našeho diplomu. Z mé zkušenosti bych podotkla, že úroveň (a požadavky) se liší, a to jak mezi ateliéry jako celky, tak mezi studenty. Tím chci naznačit, zvládnout se to v pohodě dá, není se čeho bát. Pokud máte v oblibě urbanismus, budete za hvězdu, protože výuce urbanismu není na K-State dáno mnoho prostoru a tudíž si studenti musí dohledat vše za běhu ateliéru. Tak je to ostatně se vším, proto máte vždy zapsaný ateliér plus další tři čtyři předměty, většinou doplňkové a tematicky někdy oddychové. Nutné znalosti a informace pro navrhování je proto třeba dohánět za chodu.

Nutno dodat, že fifth-year studio na CAPD je pouze jednou z možností, kterou můžete zvolit. Poradkyně Rebecca Stark ponechává ve výběru předmětů naprostou volnost, tudíž máte možnost zapsat si v každém semestru jiný ateliér. Pokud si zapíšete 4th-year studio v podzimním semestru, budete vypracovávat projekt společně s dokumentací, což by se podle mého názoru dalo na FA uznat za konstrukční ateliér. Já jsem zvolila v zimním semestru ateliér čtvrtého ročníku na landscapu s Blakem Belangerem a v letním 3rd-year studio na CAPD vedený Nathanem Howem. LAR studio: mělo spíše teoretický charakter založený na výzkumu, vytvářeli jsme návrhy pro zlepšení podmínek v mestě Eagle, Colorado. CAPD studio: Na začátku semestru se pracovalo 2 týdny na týmovém projektu. Navrhovali jsme stropní podhled pomocí Grasshoperu, což nakonec vedlo k vytvoření reálného modelu ve skutečné velikosti. Ve zbylých pár měsících jsme pracovali na 2 architektonických projektech. Oba dva ateliéry byly poměrne podobně časově náročné pouze s jinou náplňí.

Nejlepší věcí na CAPD je, že na začátku dostanete vlastní klíč od studia, kde si vyberete svůj stůl a červený box. Vybírejte s rozvahou, strávíte tam podstatnou část následujícího roku. Škola je otevřená 24 hodin denně a studenti toho hojně využívají. Jako nutné vybavení do začátku je třeba si opatřit síťový kabel a zámeček na váš box. Dále postupem semestru si třeba vyměníte stoličku za kancelářské křeslo, přinesete deku (venku máte nějakých 35 ve stínu a klimatizace ve studiu vás schladí na 15, američané jsou na to zvyklí, nováčci proto většinou v nejvetších vedrech s sebou nosí v ruce svetr pro všechny případy), rychlovarnou konvici a hrnek a v období dodělávání projektů dojde i na to přespání a karimatku.

Musím říct, že díky tomu že jsem trávila opravdu velké množství času ve studiu, měla jsem možnost poznat opravdové Američany a o to přeci jde. Studio se stane nejen důležitou složkou vašeho studijního, ale i sociálního života v Americe.

Studio je většinou 3x týdně, 3 hodiny podle rozvrhu, v hodinách se velmi často prezentuje přede všemi a vede se diskuze o vašem projektu, prezentace většinou probíhají s modelem, které by měly být velmi precizní, i když jde jen o studijní model. Úroveň stavění modelů je v Americe úplně jinde, mnohem lepší, zato s počítačem tak dobře neumí. Začínají se s ním učit až ve 3. ročníku.

Hned jak tam dorazíte, snažte se si obstarat slušnou židli nebo křeslo do ateliéru, vyplatí se to, zničená záda za ušetřené peníze nestojí. Navíc můžete koupit kancelářskou židli ve Walmartu za 200 babek a pak ji zase vrátit. Walmart je totiž benevolentní k reklamacím, stačí říct že Vám výrobek nevyhovoval a dostanete peníze z5. Říká se tomu tam „Czech rental system“.

Na KSU často hostují profesoři ze zahraničí a někteří z nich patří mezi velmi dobré architekty. Letos 2013/2014 to byl například Javier Sanchez z Mexika. Výběr do ateliéru a jeho úroveň lze, ale těžko ovlivnit. Zejména v první semetru kdy vás nikdo nezná. Vybírá se na základě preferencí, které si sami sepíšete podle toho, do kterého ateliéru chcete a pravidel (například gendrová vyrovnanost v ateliéru). Takže nakonec vzniká taková mix studentů všech úrovní. Ateliéry nefungují jako vertikální, ale jsou v něm vždy studenti ze stejného ročníku.

První semestr jsem měla zapsané 5th year studio Simic - Jones. Profesoři byli super, ale vzheldem k tomu, že nám byl zakázán field trip do Hondurasu (travel warning vydané vládou) muselo se překopat zadání a všichni včetně profesorů nějak ztratili motivaci. Myslím, že tento ateliér volí studenti, kteří si s tím moc nechtějí lámat hlavu a něchtějí mít moc práce o to hůř, že se pracuje v týmech a ten můj byl absolutně tragický. Nakonec jsem si udělala v poslendím týdnu vlastní projekt.

Druhý semestr jsem šla k norskému panu profesorovi Torgeir Norheim. 3rd year studio kde se opravdu maká a hlásí se sem studenti, kteří chtějí pracovat (o dost lepší úroveň než předchozí 5th studio) Torgeir patří na KSU rozhodně mezi ty nejlepší profesory a architekty, má u studentů velký respekt. Bylo mi bližší i jeho evropštější vnímání a přístup k navrhování, zabývá se spíše konceptuálnějšími projekty velkého měřítka, urbanisnem, veřejným prostorem. Z našich ateliéru bych ho přirovnala k Hájkovi i když u Torgeie bylo občas ještě těžší pochopit, co se nám snažil říci. Je pravděpodobné, že se u něj bude zpracovávat projekt někde v Norsku, často se zabývá městem Stavanger.

Ateliéry jsou dle mého názoru nejslabším článkem školy architektury na KSU. Profesoři až na výjimky jsou často pozadu co se týká současných trendů a celkového konceptuálního navrhování architektury. Veřejný prostor, co stavba poskytuje svému okolí, jak reaguje na vnější vlivy se tam příliš neřeší. Koncept je chápan často jako něco zkratkovitého - například celou stavbu provází znak X. Moje zkušenost se týká konkrétně profesora Michaela McGlynna, ale přišlo mi, že to platilo pro většinu profesorů. Výjimky jsou spíše zahraniční profesoři.

Ateliér u Michaela McGlynna byl založený na velmi častých a dlouhých monolozích o tématech jako pracování s diagramy, nebo řešení komunikací v budově. Tyto debaty mi přišli často velmi zbytečné a přišlo by mi lepší čas věnovat konzultacím, které byly prospěšné v rovině praktického navrhování. Práce ostatních studentů mě zklamali s ohledem na to, že tam studenti trávili opravdu mnoho času a byli tam každý den do noci - pořád totiž spíše prokrastinovali a metoda rychlejší práce na pokoji a užívání si jiných možností mi přišla výhodnější. Celkově ateliér není tak časově náročný, jak bylo výše zmíněno.

Obor architektura 3rd Year studios mi přišly slabé. Vzhledem k oddělení částí architektury na škole (architektura, landscape, plánování, interiér) je logicky vyvoditelný důsledek, že architekti neví co s veřejným prostorem, vztahováním k městu, širšími vztahy, landscape architekti nedokáží navrhnout hmoty, které by odpovídali dané funkci a plánovači umí regulovat, ale opět bez ohledu na veřejný prostor a funkce budov. Princip tohoto oddělení začíná fungovat ve fázi koordinace jednotlivých větví. Bohužel toto se zde neděje v rámci ateliérů (velká škoda!), ale minimálně v některých předmětech. Měla jsem tu možnost mít zapsaný předmět Metropolitan planning and design, který se o toto propojení snažil. Byl to nový předmět a celá jeho osnova se teprve utvářela zároveň s naším postupem v předmětu. V rámci tohoto předmětu jsme měli možnost pracovat na několika úkolech a finálním projektu v mezioborových týmech. Američtí studenti se od nás lišili v navrhování. Navrhovali z fyzického modelu, přemýšleli nad domem a prostorem uvnitř v úplně jiné perspektivě. Snažili se dát domu duši, rozehrát ho,soustředili se na pocit z prostoru. Nicméně dům v situaci umisťovali ve vztahu k přechodu či před parter domu s obchody dávali rozlehlé parkoviště.

V architektonickém studiu se prezentuje na vytištěných papírech 3x během semestru- tzv pin ups. Konzultuje se individuálně u stolů, na pin upech dohromady s hosty. Odevzdání znamená závěrečný pin up s portfoliem. Žádná závěrečná výstava není. Pokud si člověk cíleně neprochází jednotlivé ateliéry během semestru a přímo se svých kolegů neptá, nemá šanci nikde jinde shlédnout jejich práci. Největším kontrastem s námi je, že profesoři nikdy nenegují- chválí. Vypichují vše, co se jim zdá na projektu přínosné a nadějné.  Bohužel na úkor toho, že vůbec nezmíní evidentně špatně navržené záchodky či naprosto chybějící nosnou konstrukci. Následkem toho je, že studenti špatně snášejí negativní kritiku. (Při prezentacích nekomentují projekty svých spolužáků a nechodí s profesory na pivo ;) 

Mým vedoucím byl Profesor Gary Coates, který dával velkou svobodu. Student moh dřít nebo odpočívat, záleželo ne něm. Nebylo nutné konzultovat každý ateliér (3x týdně). Jeho vedení bylo přínosné, že posouval člověka velmi jemně dál v jeho návrhu, ale bylo nutné již něco umět.

K ateliéru si studenti většinou volí další tři až čtyři předměty. Já měla v zimním semestru zapsané tři z CAPD a v letním jenom dva plus tělocvik. Než se dostanu k samotným předmětům, kromě stálé nabídkz povinných předmětů na CAPD vřele doporučuji si zjistit nabídku tzv. Seminars. Jsou různě zaměřené, vedou je různí profesoři, takže i náročnost se liší, pokud ale v seznamu najdete téma co vás zaujme, jděte do toho, mám dojem že na FA zatím nic podobného (oceněného jinak než 0 kreditů) nemáme. Můžete narazit na semináře o teorii architektury (různá urbanistická témata) nebo například na graficky či jinak zaměřené semináře (tvorba videa, 3D max, typografie, vodovky).

Jak si všimnete níže, názvy předmětů na K-State se dost často odlišují od vlastní nápně předmětu, je důležité si číst anotace.

Tento předmět je jedním ze seminářů, pokud budete mít štěstí a bude vypsán, zkuste to. Charismatický profesor Jim Jones vás provede malbou vodovými barvami od začátku, naučí vás různé techniky a koncovým výstupem je realistická kopie fotografie. Jediná nevýhoda je, že Jim Jones je již starší a nemocný pán, tudíž měl mnoho absencí přes semestr.

Jeden z příkladů kdy vás název předmětu spíš zmate než aby napověděl. Kladem tohoto kuryu je výborný a milý profesor a odstupující děkan Denis Law. Záporem je, že je to víceméně semestr strávený obkreslováním dalších kreseb, naučí vás jak používat markery, což přijde vhod, ale jsou poměrně drahé. Jinak jsem měla pocit že ztráčím čas něčím co už umím s dalšími navíc ne příliš nadanými spolužáky (předmět je určan pro studenty 2. ročníku krajinné architektury).

Tento předmět jsem si vybrala podle doporučení z reportů z minulých let a profesor Tony Barnes mně opravdu nezklamal. Za semestr si napíšete pár obsáhlých ale ne složitých testů a napíšete seminárku na jedno ze zadaných nebo i na vlastní téma. Výklad začíná u evropských renesančních zahrad a postupně se dostanete až do 20. století na severoamerickém kontinentě.

Tento předmět se zaobírá základy Photoshopu, Illustratoru, InDesignu, Revitu, Autocadu a 3DMaxu. Ani v jednom programu se nejde příliš do hloubky. Pokud máte již nějaké kurzy za sebou, jedná se pouze o opakování.

Profesor Matthew Knox vás seznámí s klasickými základními principy tvorby filmů a pak už je to na vás. Výsledný projekt je váš vlastní digitální film. Tento předmět, další ze seminářů, sice zabere opravdu hodně času a přivodí hodně nervově vypjatých situací (rendrování filmů je přecijen trochu víc časově náročnější než statických snímků), nicméně naučit se dá opravdu hodně. Navíc jako téma hlavního projektu si můžete vybrat co právě zpracováváte ve Studiu, takže při závěrečné prezentaci Studia ohromíte skvělým filmem a zabijete dvě mouchy jednou ranou. Matt Knox je náročný, ale umí skvěle poradit. A je to maratonský běžec.

Profesor Nathan Howe vás seznámí s procesem navrhování pomocí skriptovacího plug-inu Rhina - Grasshopper. Na každý týden připravujete ´process sheets´, na kterých třídě ukazujete, jakým problémem jste se přes týden zabývali. Veškerou práci provedete doma, ve třídě se většinou pouze diskutuje, popřípadě radí, jak se vypořádat s problémy, na které jednotlivci v průběhu týdne narazili. Pokud nemáte zkušenosti s Grasshopperem, seminář vřele doporučuji.

Seminář, který vede Larry Bowne. Larryho musíte poznat, nebo jste nestudovali na CAPD. Vede většinou 3rd-year Studio, kde je velmi velmi náročný a pak také pár jiných předmětů, které bere jako oddychové pro sebe i své studenty. Tento seminář je jedním z nich. Probíhá formou diskuzí na témata promítaných filmů (většinou každou druhou hodinu je nějaký film, dívali jsme se na Matrix, Delicatessen, Taxi Driver apod.) a nad četbou. Filmy jsou zajímavé a četba také. Pokud nejste moc diskusní typ, dostanete za B.

Seminář zaměřený na architektonickou teorii. V průběhu semestru čtete knihu s názvem Theorizing a New Agenda for Architecture 1965-1995, kde se dočítáte o různých teoretických přístupech k architektuře. Zhruba čtyřikrát připravíte prezentaci pro třídu a vedete diskuzi na téma dané kapitoly. Každá hodina měla být vedena formou debaty mezi žáky. Nicméně často se stávalo, že si slovo vzal vedoucí profesor a debata sklouzla k monologu.

Seminář, který vede Tod Gabbard. V průběhu semestru se vypracovávají referáty na téma nových inovativních materiálů. Máte za úkol vybrat si určitou novinku, která umožňuje zlepšit podmínky vašeho architektonického návrhu a zakomponovat ji do problematického architektonického detailu projektu, na kterém pracujete v ateliéru. Na konci semestru máte za úkolu vytvořit model daného detailu, popřípadě prezentaci na plachtě, na které vyřešený problém zobrazíte. Tod učí jiný způsob, jak přistupovat k architektonickému navrhování - od detailu k celku, stanovením priorit k vytvoření cílených podmínek, kterých se snažíme v návrhu docílit.

Mick Charney je naprosto skvělý profesor a seminář o Frank Lloyd Wrightovi je skvělá volba. Další semestry se asi bude učit něco jiného, ale tohoto pána (Charneyho) je dobré poznat. O Wrightovi ví spoustu věcí a seminář není nějakou nudnou dějepisnou formou, ale do detailu se rozebírají důležité stavby, jak se vyvíjí Wrightovo myšlení a způsob práce. Velmi doporučuji!

Ikdyž to nepatří do sekce FA, tak přesto je třeba zmínit výuku jazyků na K-State. Je to hodně intenzivní práce (4xtýdně), zabere to hodně času, ale úroveň výuky je opravdu skvělá. V Americe si začínají asi uvědomovat, že by v budoucnu mohla být španělština i v USA snad rozšířenější než angličtina, tak tomu věnují dost energie. Výuku ostatních jazyků nemůžu posoudit, ale předpokládám, že to bude mít podobně dobrou úroveň. (mluvím o výuce zzačátečníků).

Seminář spíše umělecky zaměřený. V průběhu semestru se naučíte jak zaházet s akvarelem. Začíná se od jednobarevných ploch a končí se detailním fotorealistickým „renderem“. Seminář je jednou týdně, část úlohy vždy stihnete během hodiny. Jedinou nevýhodou je počáteční investice do uměleckých potřeb (přibližně 100USD)

Seminář pod IAPD. Většina spolužáků byla z druhého ročníku. Během semestru se naučíte zacházet s mnoha uměleckými medii (tužka, uhel, akvarel, akryl, markers a kombinace). Velkou nevýhodou je finanční náročnost, musíte si koupit několik sad mělěckých potřeb a ty jsou v Americe dost drahé. Doporučuji si dovézt nějaké „zásoby“ z domova. Koh-I-Noor je USA nejlevnější značka, ale cena se může vyšplhat na 2x ceny z Čech.

Seminář zaměřený na analýzu ss urbanistickým ateliérem. Jeden si nelze zapsat bez druhého. Urbanistický ateliér si musíte zapsat pod Landscape design. Během semestru jsme navrhli dva projekty. Jeden na Bahamách a jeden v Panamě. Během obou projektů jsme měli možnost konzultací s urbanisty z oboru.

Seminář vedla Judy Gordon, což je velmi příjemná paní, kterou doporučuji i pro jiné předměty. Jednalo se o tříhodinový seminář každý týden na kterém se formou diskuzí a prezentací řešila vybraná literatura na toto téma. Na semináři nás bylo pět a proto se člověk velmi dobře zapojoval a postupně i viditelně zlepšoval v argumentacích a prezentacích v angličtině. Téma semináře bylo také velmi zajímavé a v porovnání s nabízenými předměty na FA nevídané - stavební detaily ne z pohledu technického, ale z pohledu koncepčního a filosofického.

Seminář vedl Torgeir Norheim, který jak už bylo výše zmíněno je skutečně jedním z nejlepších profesorů na škole. Jako jeden z mála opravdu ví jaké jsou současné trendy v architektuře a prosazuje je. Jednalo se o tříhodinový seminář každý týden na kterém se formou diskuzí řešila vybraná literatura na toto téma. Na semináři jsme byli tři a proto se člověk velmi dobře zapojoval a postupně i viditelně zlepšoval v argumentacích v angličtině. Téma našich diskuzí bylo velmi často obtížné, ale také přelomové - ekvivalent filosofie na FA, ale v mnohem lepší formě. Z tohoto předmětu jsem si asi odnesl nejvíce.

Seminář zaměřený na vývoj urbanismu některých měst v Itálii. Nejpodrobněji se probírá hlavně Florencie. Během semestru se musí přečíst kniha o italském urbanismu, vypracovat dvě prezentace a závěrečná práce je esej. První část hodiny byla vždy věnována výkladu a druhá diskuzi.

Seminář podobný Visual Communication. Rozdíl je v menším počtu medií (poze pero, marker a akvarel) a v mnohem intenzivnější výuce. Během každé hodiny se vypracuje několik úloh a zadá se domací úkol. Časově spíše náročnější seminář (2x týdně), ale na konci semestru budete umět skvělě skicovat.

Předmět podobný klasickému vedení předmětů u nás - 3x týdně jedna hodina, na které se většinou prezentovala přednáška na dané téma. Během roku 2 testy a 3 úkoly. Cílem předmětu bylo seznámit studenty s druhy umělého osvětlení, jak fungují, jak se používají a proč. Nevýhoda je určitá nepřenositelnost znalostí do českého prostředí. Zároveň ale člověk získá základní vědomosti o světlech, které se určitě mohou hodit v budoucnu a které by se člověk nikdy nedozvěděl na české FA.

Velice zajímavý seminář zaměřený na návrh oživení amerických národních parků. Práce byla podobná ateliéru. Na začátku semestru jsme se rozdělili do několika týmů, které obsahovaly architekty, urbanisty, plánovače a zahraniční studenty. Naučili jsme se pracovat v týmech a s lidmi s různých oborů.

Náročnější je koncepce 3 hodinového předmětu v případě Metropolitan planning and design PLAN 749 první část hodiny byla věnována k rozboru úkolu zadaného minulou hodinu a diskuzí nad tématy, které z cvičení vyplývaly a zadání další úlohy, v druhé části profesor věnoval výkladu tématu dané hodiny a případně taktéž diskuzi nad tímto tématem a v třetí části prezentovali studenti obsah a své vlastní pochopení dvou textů zadaných profesorem a následovala diskuze vedená samotnými studenty, kteří prezentovali. Text museli číst všichni studenti. Prezentace textů, vedení diskuze a tweetování otázek či myšlenek na dané téma bylo součástí závěrečného hodnocení. Tento předmět byl vedený profesorem Jasonem Brodym, což je záruka toho, že předmět bude dobrý. Jako jeden z mála předmětů se věnoval urbanismu a zaměřoval se na mezioborovou spolupráci. V předmětu byli zapsáni jak architekti, landscape architekti, plánovači, tak stavaři a ekonomové. Skupinová práce na úkolech skutečně byla spolupráce jednotlivých profesí. Předmět naučí jak číst, rozebírat a prezentovat odborné texty a jak nad nimi diskutovat. To,čemu se v českém prostředí nedostává.

Více frontální koncept výuky, prokládaný otázkami. Na každou hodinu je doporučený text, který není nutné číst. Předmět je mezioborový. To je největší přínos. Informačním přínosem předmětu bylo seznámení se s územním plánováním a politikou územního rozvoje v USA, pohled na ekonomiku projektu a výhodnosti pro developery. Výrazné byly rozdíly mezi veřejnými investicemi měst. Nejsou skoro žádné. Na druhou stranu umí lépe spolupracovat s developery atd. Předmět je uzavřen závěrečným skupinovým projektem „Feasibility study“.

(další informace pro studenty architektury jsou také v sekci FSv A+S)