2011/12 - V každém semestru probíhalo školní kolo ACM, kam se určitě přihlašte, protože díky sponzorům se soutěží o zajímavé ceny (ZS - obrazovky, sluchátka, LS - tablety, kindly) a většinou se ani nemusíte mnoho snažit (stačí třeba 4 úlohy z 10), abyste se umístili na výherních pozicích Jenom určitě vždycky sestavte tříčlenný tým (s námi soutěžil student architektury ), protože když na podzim šel jeden kluk sám, tak pak dostal místo tří cen jenom jednu…

K tomu v ZS probíhalo regionální kolo (za nás Lincoln, NE), takže můžete spojit programování i s pěkným výletem…

Uvod od pocitacove bezpecnosti. Rozdil mezi 551 a 751 neni v podstate zadny. Maji spolecne prednasky, spolecne ukoly i spolecnou zkousku. Jediny rozdil je ve vysledne znamce - resp. v bodovych hranicich ( napriklad za 85bodu dostanete v 551 A a v 751 B). Predmet je zajimavy a je to jeden z mala pomerne obtiznych predmetu. V prubehu semestru dostavate ukoly - prevazne vytvareni exploitu, ktere vyuzivaji ruznych der. Na prednasce v podstate dostanete navod, jak takove diry vyuzit a jak vytvorit dany exploit. Predmet doporucuju vsem, co se chteji dozvedet spoustu zajimavych informaci ohledne pocitacove bezpecnosti, ale nedoporucuju ho tem, co nemaji moralku travit odpoledne delanim ukolu (nejlepsi je, kdyz najdete nekoho, kdo si predmet zapise s vami). Na FIT lze nechat uznat za Bezpečnost a bezpečné programování (MI-BPR)

[Fall 2014] Dr. Ou je dle mého názoru velmi chytrý, ale ne až tak vynikající vyučující. Občas jsem měl také problém s jeho přízvukem. Více než jeho hodiny mi daly záznamy z jeho hodin, které dává hned po hodině dostupné na net. Člověk si to může kdykoliv stopnou či přehrát znovu, co nepochopil. V úkolech máte za úkol v postatě postupovat dle návodu, který dostanete na hodině. Často se ale dostanete do problémů, jejichž řešením strávíte dlouhé bezradné hodiny. Součástí klasifikace jsou také tři testy, jedna prezentace na zadaný research paper a závěrečná práce na vámi zvolené téma. Předmět určitě patří k těm náročnějším na KSU.

Takovy uvod do databazi. Pro cloveka, ktery absolvoval DBS, tento predmet v podstate nema smysl, pokud se nechce dokonale procvicit v relacni algebre. Jednou za dva tydny dostanete ukol na priklady z relacni algebry. Bohuzel je nikdy nedostanete opravene, pac vyucujici je naprosto casove zaneprazdneny. Na testy v prubehu semestru je velmi malo casu, takze to chce byt natrenovany z plneni domacich ukolu. I tak to nejde stihnout, ale vyucujici po opraveni vysledek namapuje (i kdyz stihnete 75% testu mate sanci na A). Doporucuji lidem, kteri jeste nemeli DBS.

[Fall 2016] CIS 560 a CIS 562 byly sloučeny a vyučovány souběžně, rozdíl nebyl snad žádný. Tento předmět vyučovala Doina Caragea, dobrá a příjemná vyučující. Velký překryv s DBSky, kdo je má za sebou, tak to pro něj bude jednoduché A. Relační algebra se nevyučovala, za to více podrobně se zabývalo transakcemi a indexy. Testy jsme vždycky dostali opravené zpátky do ruky. Zkouška byla asi tři týdny před koncem semestru a poslední dva týdny byly na týmové projekty, dle výběru.

Uvod do programovani her. Naprosto perfektni vyucujici (Nathan Bean). Do tridy chodi cca 20 studentu, kteri vsichni spolecne vyvijeji hry. Od vyucujiciho dostanete „engine“ a spolecne mate vytvorit celou hru. Nejedna se o nic zvlast narocneho - vetsinou treba kazdy clovek ma vytvorit jednu nepratelskou lod s alepson dvema typy strel… atp.. Programuje se v C# (v podstate vsechny predmety se vyucuji v C#). Pokud znate Javu a ne C#, tak se vubec nemusite obavat. Tento predmet doporucuji vsem, co jsou alespon ve 3. rocniku bakalarskeho programu ( nebo jejich programovaci schopnosti jsou na stejne ci vyssi urovni).

zimní 2013 - Souhlasím, skvělý vyučující. Programovali jsme pouze v JavaScriptu. Skvělý předmět.

[Fall 2014] Nemůžu než souhlasit, super předmět, super vyučující. Stále se programuje v Javascriptu, ale v podstatě nemusíte mít jeho téměř žádnou předchozí znalost. Poprvé jsem v něm dělal na tomto předmětu. Většina semestru byla věnována práci samostatně či ve dvojicích, na konci byl týmový projekt.

[Fall 2016] Stále se programuje v Javascriptu a vyučujícím je Nathan Bean. Člověk rozhodně znalý, ale hodina probíhala stylem, on něco psal na projektoru a vy jste to jen přepisovali a leckdy ani nestíhali. Je to dost časově náročný předmět, pokud chcete aby každý úkol rozumně fungoval a i nějak vypadal. Programují se nejrůznější hry (Snake, Frogger, Asteroids, …). Na úkol bylo tak deset dní a úkoly se odevzdávaly na GitHub.

Léto 2014 - Game Engine Design, vyučující Nathan Bean. Náplní bylo naprogramovat hru v C++ a DirectX prakticky od nuly (jen s minimem existujících knihoven). Na hodině nás nakonec bylo asi jen pět, pracovali jsme v týmu. Na rozdíl od ostatních názorů tady jsem s vyučujícím Nathanem Beanem moc spokojený nebyl, jako člověk v pohodě, ale moc znalostí nám nepředal (nějakou přednášku / prezentaci měl snad asi jen dvakrát za celý semestr, jinak si většinou jen poslechnul, co jsme udělali). Nebýt jednoho kluka, co programoval hry už asi od plenek, přirozeně se stal šéfem týmu a vždy nám vysvětlil, co by vlastně bylo potřeba udělat, tak bychom to asi do konce nedotáhli. Na druhou stranu, na konci jsme všichni dostali za A. Kromě vyzkoušení týmové práce mi toho ale předmět moc nepřinesl.

[Spring 2015] Stále se dělá v C++ a DirectX. Nás ale bylo 10, tudíž sme se nakonec rozdělili na dva týmy, ale skoro celý semestr jsme stejně spolupracovali. V tomto předmětu vám toho už Nathan Bean nepředá tolik jako v CIS580, slouží spíše jako konzultant a vedoucí, ale tak okolo 5-7 přednášek za semestr dal. Jede se metodou na několik sprintů, kde se očekává větší samostudium použitých technologií. Musím souhlasit s komentářem nahoře, že mít v týmu člověka, co dělá hry je velký přínos. Já měl týmu šéfa školního Game Development Clubu a byl nám hodně nápomocný a udělal spoustu práce navíc.

V prvni ctvrtine semestru se ucite, jak funguje zasobnik a halda. Pak se postupne dostanete k tomu, jak software navrhovat a ke konci semestru k navrhovym vzorum. Ukoly jsou pomerne uzitecne. Hlavni vyhodou je pristup ucitele. Po odevzdani ukolu si kazdeho studenta pozve do kabinetu a vysvetli mu, co mohl udelat lepe. Doporucuji vsem, co neznaji navrhove vzory a maji problemy s navrhem. I kdyz jsem obcas nesouhlasil s nazory vyucujiciho, urcite jsem si neco odnesl. Pro kazdeho kdo prosel progtestem bude tento predmet, z hlediska obtiznosti, trivialni.

Vyučující (David Schmidt) je výborný, díky němu jsem měl předmět moc rád a hodně jsem si z něj odnesl. Prochází různé přístupy k programování, je to hodně o přemýšlení. Jazyky: Python, ML, Prolog.

[Fall 2016] Vyučujícím je Torben Amtoft a v předmětu jsou probírány koncepty funkcionálního programování. Programovalo se v SML, Racket a Prolog. Rozdíl mezi CIS 505 a CIS 705 je ten, že CIS 705 je předmět magisterský, tudíž náročnější, trochu těžší písemky a na konci semestru si student musí zpracovat prezentaci na nějaký research paper, který si vybere. Pro mě to byl docela vopruz, ale dostal jsem za A.

[Spring 2015] Úvod do počítačové grafiky s Dr. Hsu. Tohle je asi jediný předmět, který vyloženě nemůžu doporučit. Velmi jsem se na tento kurz těšil, ale moje nadšení velmi brzy opadlo. Všechny hodiny předmětu jsou téměř pouze o teorii, kde Dr. Hsu odvykládá, co je v přednáškových slaidech. Veškerou praxi se máte naučit sami za domácí úkoly pomocí tutoriálů, které naleznete na internetu. Problém je, že Dr. Hsu si sám tutoriály nevyzkouší, tudíž se vám může stát, že po X hodinách práce zjistíte, že se daný tutoriál splnit prostě nedá a na hodině vám je oznámeno, že byl místo toho zadán úkol nový a termín byl prodloužen. Ve zkouškových testech se téměř pouze ověřuje, zda-li jste se naučili, co je v přednáškových slaidech a povinné literatuře, znovu téměř nic o praxi. Nejvíce mne asi zklamalo, že Dr. Hsu mění za běhu předmětu váhu jednotlivých úkolů, jejich termíny a nakonec i počet úkolů. Také mi ani po více jak měsíci a půl nebyl schopen opravit domácí úkol. Co jsem se bavil s dalšími lidmi, tak v dalších jeho předmětech to také údajně nebyla žádná sláva, tudíž za mne nemohu doporučit ani tento předmět ani Dr. Hsu jako vyučujícího.

Projekt vypracovávaný v týmu 3-5 lidí, psaný ve Visual C++ (Visual Studio). Během necelých prvních dvou měsíců jsme měli společně přečíst jednu knihu, ta mě asi obohatila nejvíc. Je povinné chodit na přednášky, ale odnesete si z nich různé příběhy ze života učitele (David Gustafson). Kdyby nebyly povinné, nechodím tam. Celkově byl předmět trochu chaotický, doufám, že se to do budoucnosti zlepší. Obecně ten předmět byl časově náročný (úkol každý týden, do toho prezentace s týmem, týmová setkání a práce na projektu).

Více méně jako předměty BI-SP1 a BI-SP2 na FITu, zároveň mi je bez problémů uznali. Osobně sem si v rámci předmětu vyžádal iOS projekt, a když sem učiteli řekl, že nemám na čem vyvíjet, půjčil mi na celý rok školní MacBook pro. Jelikož se jedná o školní projekt, dá se registrovat do soutěže projektů v rámci školy, za což se dají vyhrát nějaké pěkné ceny.

Léto 2014 - Advanced WWW Technologies, vyučující Patrice Chalin. Předmět byl zaměřený hlavně na programování v jazyce Dart. Na hodině byla vždy přednáška, pak jsme řešili nějaký úkol. Většinou práce zbyla i na doma, k tomu bylo několik domácích úkolů, test a semestrální projekt. Ve zkouškovém už ale stačilo jenom projekt odprezentovat. Kromě obětovaného času předmět jinak moc těžký nebyl a výklad šel dost pomalu a polopaticky. Přístup učitele dobrý, individuální (na hodině jsme byli jen čtyři).

[Spring 2017] Data Base Management Systems, první polovinu semestru překryv s CIS 560/562, probíralo se E-R modelování atd, základy SQL, v druhé půlce semestru Doina Caragea zabrousila i mezi NoSQL (Hadoop, PigLatin, MongoDB, …) databáze. Každý týden se dělal jeden úkol a od půlky semestru se pracuje na týmových projektech. V rámci projektu je potřeba implementovat nějaké řešení jak v rámci relačních tak i NoSQL databází. My třeba jen SQL dotazy přepsali do PigLatin a porovnali.

[Spring 2017] Vyučujícím je Torben Amtoft a v tomto předmětu se zabýváte softwarovou specifikací a její verifikací. K tomu využívají Alloy, USE/OCL a v závěru pak jejich vlastní nástroj/jazyk Logika. Není to úplná sranda, kolikrát jsem z toho byl zoufalý, USE/OCL je z těch tří nejjednodušší a dle mého názoru i asi nejpraktičější

[Fall 2014] Analýza algoritmů. Jeden z nejtěžších předmětů na KSU a zároveň povinný předmět pro doktoranty. Časově celkem náročný předmět zaměřený především na důkazy věcí, které jste se naučili v EFA a GRA. Oba tyto předměty jsem absolvoval a měl jsem pěkné základy, na kterých stavět, bez toho by to asi bylo celkem obtížnější. Úkoly vám zaberou okolo 5-10h týdně pokud je děláte sám, smí se ale také dělat ve dvojicích. Předmět je přínosný, pokud se o danou problematiku zajímáte. Dr. Amtoft patří rozhodně k těm lepším vyučujícím na departmentu.

[Spring 2015] V rámci tohoto předmětu se můžete domluvit s některým z profesorů a dělat na nějaké látce individuálně nebo dělat na nějakém projektu. Já jsem se věnoval bioinformatice pod vedením Dr. Caragea. Ze začátku jsem postupoval podle učebnice bioinformatiky, poté jsem vytvářel program na zpracování bioinformatických dat na jejich výzkum. Individuální výuka jako taková moc zajímavá není, jedná se především o samostudium a konzultace s vyučujícím. Na druhou stranu jak bioinformatiku, tak Dr. Caragea můžu jenom doporučit, chybu určitě neuděláte. Bioinformatika by se ve Springu 2016 měla otevírat jako klasický předmět, kde spolupracují informatici s biologama.

Léto 2014 - Topics In Computer Science, vedoucí Doina Caragea.

Diplomku jsem pro jistotu začal zařizovat už někdy v létě 2013, ale stihlo by se to i později. Na KSU to není jako u nás, není žádný seznam témat. Prof. Gustafson, s kterým jsem komunikoval, mi však napsal, jakými oblastmi výzkumu se na škole zabývají a já jsem zvolil data mining. Pak mi dal kontakt na prof. Doinu Caragea, a ta mi poslala seznam nějakých možných rámcových témat.

V USA si tolik nehrají na formu a byrokracii, jde jim hlavně o to, aby z toho byl nějaký výsledek, takže jsem musel vysvětlovat, že potřebujeme vymyslet přesné zadání, budu muset mít aspoň 50 stran a podobně. Zpočátku jsme nevěděli úplně přesně, co vznikne, a příliš obecné zadání se mi několikrát vrátilo k dospecifikování. ČVUT systém zadávání prací obecně procesu moc nepomáhal a nebyl moc připravený na angličtinu. Jinak u nás ve škole s psaním diplomky v zahraničí problém nebyl, důležité bylo, že vedoucí je z USA (na psaní diplomky v zahraničí s českým vedoucím by se asi moc netvářili, ale neříkám, že to nejde).

S vedoucí se spolupracovalo dobře, každý týden jsme se scházeli na konzultace. Práci na diplomce jsem začal prakticky až po příletu do USA, ale pak jsem na ní hodně pracoval po celý semestr. U obhajoby jsem ještě nebyl, takže nemůžu poskytnout výsledky, ale jinak bych psaní diplomky v zahraničí rozhodně doporučil, byla to zajímavá zkušenost.