• fsv
• fs
• fel
• fjfi
• fa
• fd
• fbmi

Ubytování mi přišlo ve srovnání s ČVUT a Strahovem obzvlášť jako docela luxusní. Kluci bydlí v buňkách pro 4 studenty, přičemž mají jeden pokoj kde se spí, druhý kde se studuje (a hraje starcraft) a k tomu koupelnu se sprchou a záchodem. Kuchyňku by jste hledali zbytečně, protože od korejského muže nikdo nečeká, že bude vařit. Kolej je stará tak 3 roky a disponuje spoustou zaměstnanců, kteří pořád někde něco kontrolují, spravují a vyměňují, takže netěsnící okna a ucpaný záchod nehrozí. Součástí kolejí je navíc třeba fitness, stolní tenis a podobné věci, navíc vše na hodně kulturní úrovni. Holčičí kolej má pokoje dvoulůžkové, strahovského typu, plus k tomu koupelna se sprchou a záchodem v každém.

V ceně ubytování je strava v místní menze. Ta se platí vždy bez ohledu na to, jestli o ni máte zájem či nikoliv. Dostanete jídlo 3x denně, přičemž pokaždé obsahuje rýži, kimchi a k tomu pár dalšich přísad, které se průbežně střídají asi v dvoutýdenních cyklech. Chuťově to není zrovna jako od maminky, ale když máte hlad a trochu štěstí, tak si možná i pochutnáte. Když to pravidelně střídáte se stravou vně kampusu, tak si není na co stěžovat.

Nakonec bych dodal, že kampus na SNUST je jedna z nejlepší věcí, co nabízí. Je opravdu nádherně upravený (zejména v porovnání s betonovou džunglí všude kolem) a oproti ČVUT v Praze to dává opravdu pocit, že tou školou žijete a že „někam patříte“. Je to zvláštní drobnost, ale pro mne to, že univerzita byla jeden celistvý kampus (malé městečko ve městě) znamenalo něco naprosto nového a skvělého.

Petr Blšťák

Nějaké doplnění k předešlému a osobní názor.

Ačkoli jsem si rok v Koreji a na kampusu strašně užil, o vzdělávacím systému toho moc dobrého říct nemůžu. Co se týče výběru předmětů, je to pro každou fakultu hodně jiné a svoje jsem napsal k FELácke podstránce. Ale trochu obecně…
Za prvé je to tu dost chaos - hlavně ten začátek, změní se vám osnovy, zruší se předmět, přesune se vám učebna a on vám nikdo nedá vědět, protože jste se do předmětu přihlásili až po začátku semsestru. Ale budiž - oproti nám jsou korejci v organizaci o poznání horší obecně.
Úroveň anglické výuky mně ovšem taky nepřesvědčila. Z anglických předmětů byla perfektní akorát angliká prezentace a korejský jazyk (skvělí učitelé, oba). Technické předměty byly na bačkoru - jednak studenti neumějí tolik anglicky, takže je výklad dost pomalý a všechno se opakuje a znovu vysvětluje a jednak ani úroveň angličtiny u učitelů není nijak dobrá.
Pak přijde známkování, kde se jede podle systému gausovy křivky - ze 30ti lidí, můžou pouze dva dostat A+, pak tři A, pět B+ a tak dále. Nezáleží jaké je vaše celkové skóre z maxima, ale jaké je vaše skóre oproti ostatním. Když máte 93% ze sta, pořád můžete vyfásnout D, protože ostatní prostě mají ještě víc. Vyvolává to pak mezi studenty strašnou rivalitu a třeba pro mě to byl docela šok. Pak se stává, že soutěžíte i proti svým kolegům z týmu, spolužák vám neporadí s projektem i když to ví, nebo by vás napráskali spolužáci kdybyste opisoval! No prostě docela jsem si musel zvykat.
Další co mně dostalo bylo, že učitel má vždycky pravdu. A nedohadujete se s ním. Nedejbože si na něj stěžovat, že učí špatně. Kamarád (výměňák) se hádal s učitelem o anglické frázi a měl 100% pravdu. Učitel to neuznal a když se kamarád zeptal proč to teda je špatně, učitel odpověděl „protože jsem to řekl“. Navíc spolužáci se na kamaráda dívali jako na zjevení, co si to proboha dovolil (i když věděli, že má pravdu).

Prostě vzdělávací systém je hodně jiný, ALE dobrá zpráva je, že předměty mi přišly poměrně lehčí. Možná strávíte víc času na projektech, úkolech a prezentacích, ale složitostí je to dost jinde.

Obecně ještě platilo, že když nemáte na výběr předměty v angličtině, no tak je jděte studovat v korejštině! Dá se to - 3 předměty jsem takhle odstudoval a další kamarádi taky. Chce se to jen dohodnout s učitelem, že to bude ok, případně že vám k probrané látce řekne třeba něco po hodině a hlavně si sehnat někoho ze spolužáků, kdo umí (dobře) anglicky a je ochoten vám o hodinách alespoň částečně přetlumočit o co zrovna jde. Pokud učitel umí anglicky, bude většinou rád, že ve třídě nějakého výměňáka má - občas se rádi ptají na názory a rozdíly z našeho (jiného) světa.

Celkově si toho jako výměnný student můžete ve studiu dost dohodnout, protože škola a učitelé se vám snaží vyjít hodně vstříc - jde přeci o její mezinárodní obrázek.

Tomáš Kroužil_ls 2013/2014_Fakulta architektury

V areálu kampusu je snad vše, co člověk potřebuje k základnímu přežití, obchody s jídlem, menza, koleje, školy, sportovní stadion, studentské kluby, bankomaty, pobočka jedné banky, kavárna, posilova atd…jen teda žádná hospoda. Ale to stačí vyjít jen před hlavní bránu a v okolí 200 metrů je snad 20 restaurací a barů. Celkově je kampus velice moderní a v létě 2014 začali s velkou rekonstrukcí, z které už je hotov atletický stadion. Univerzitní ISC klub vám pomůže se vším co chcete, od zápisu předmětů až po univerzitní bundy, jen jim to občas trvá déle a musíte se připomenout ;) . Korejci se neuvěřitelně moc stydí mluvit anglicky a celkově kontakt s cizinci je pro ně náročný, takže se hodí právě ten ISC buddy, který vám pomůže při nějaké komunikaci a prolomením ledů. Během roku ISC klub organizoval spoustu akcí (filmové večery, čajové dýchánky, ochutnávky jídel, mini-olympijské hry různé výlety po městě a okolí Seoulu atd…). Upřímně, moc ISC akcí jsem nenavštívil, asi i kvůli naší velké české skupině jsme si vždy dokázali naplánovat zábavnější program. Záleží hodně na vás, jak moc se sblížíte s vaším buddy. Všichni ISC členové jsou velice ochotní a pomůžou vám opravdu s čímkoliv. Určitě můžu doporučit, aby se člověk přihlásil do nějakého sportovního univerzitního klubu. Tam prolomíte ledy a problémy v komunikaci s Korejci nejsnadněji. Studium zde bylo relativně jednoduché, samozřejmě záleží na oboru a na výběru předmětů. Na fakultě architektury bylo na výběr o něco méně předmětů v angličtině, než v původní nabídce, navíc v Korei je studium v angličtině bráno jako dosti náročné, takže obsah těchto předmětů je tomu přizpůsoben (opravdu nic náročného). Architektonický atelier vyučovaný v angličtině byl jen pro 3. ročník (v době pobytu jsem byl ve 4.ročníku), takže tam je člověk trochu napřed. Všichni profesoři, se kterými jsme se setkali byli velice ochotní a přímo naši vyučující nás brali jako ozvláštnění výuky. Komunikace s nimi byla bezproblémová a jakýkoliv organizační problém nebo dotaz s námi hned vyřešili. Rádi nás zapojovali mezi korejské pracovní teamy, abychom se zapojili do kolektivu. Ovšem komunikace se studenty už byla horší a práce o něco náročnější. Já osobně jsem spolupracoval na ateliérovém celosemestrálním projektu s korejci a musím přiznat, že to bylo dost náročné. Jak časově, tak psychicky. Ale opravdu záleží na koho narazíte. I s Čechy je spolupráce občas náročná. Okolí kampusu je fajn, všude spousta restaurací, barů a obchodů. Navíc je velkou výhodou blízkost nákupního centra HomePlus (něco jako naše Tesco), kde nakoupíte levně potraviny i oblečení. Také je v okolí skvělá příroda, hned za kampusem jsou dobře přístupné hory, kam můžete na celodenní výlety do lesů. Ty jsou hlavně mezi staršími Korejci velice oblíbené a o víkendech jsou hory a kopce v okolí plné barevně nastrojených Korejců. V blízkosti (asi 20 minut metrem) se také nalézá Bukhansan national park. Jsou to skalnaté a občas docela na výstup náročné hory, ale výhledy na celý Seoul jsou skvělé. Jen je trochu náročnější trefit počasí, po většinu roku je město zahalené do smogu.

Štěpán Raška LS 2015

Studentům na SeoulTechu jsou poskytnuty skvělé podmínky pro studium i odreagování. Jsem velmi rád, že jsem měl možnost vyzkoušet si studium a život v takto celistvém a uzavřeném kampusu, jak je známe z amerických filmů ze studentského prostředí, kde najdete vše od kaváren, obchodů, posilovny, hřišť, studentských klubů po poštu či banku. Bonusem pak je krásné zelené prostředí kampusu, které o víkendu rádi využívají celé rodiny z okolních výškových bytových domů.

U Korejců se vám může zdát, a pravděpodobně vám to budou i tvrdit, že studují 24 hodin denně. K tomu slouží i non stop otevřená knihovna, která je především kolem zkouškového období opravdu zaplněna až do ranních hodin. Dle mého názoru je však jejich způsob učení neefektivní a mnohdy spíše v knihovně pospávají nebo si hrají se smartphony. Stejně jako na českých univerzitách je zde, a pravděpodobně ještě důsledněji, kladen důraz na nesmyslné biflování neužitečného učiva a teorií, spíše než na samotný myšlenkový rozvoj studentů. Ti, kteří chtějí být úspěšní však nemají jinou možnost, než se tomuto systému přizpůsobit, jelikož pracovní i studentské prostředí v Koreji je opravdu extrémně konkurenční.

Já osobně jsem byl s vybranými předměty až na jednu výjimku celkem spokojen. Jazyková i znalostní úroveň vyučujících byla uspokojivá, někdy bylo potřeba zvyknout si na specifickou výslovnost. Nezvyklá pro mě u některých předmětů byla nutnost vypracovávat dílčí úkoly na každou jednotlivou hodinu. Při spolupráci s korejskými studenty při projektech jsem nezaznamenal žádné zásadní problémy, někdy se může zdát, že postrádají schopnost improvizovat a tápou, pokud zadaný úkol není detailně nalinkován.