Cesta z letiště je celkem snadná. Musíte přejet přes celou zemi, vlastně město. Můžete jet buď taxíkem (asi 35 sgd ve dne, 50 sgd v noci) nebo metrem (asi 2 sgd) (jezdí jen do půlnoci!). Celou cestu pojedete zelenou WE (west-east) line a vystoupíte na stanici Boon Lay. Boon Lay Bus Ingerchange je stanice, kde se „kříží“ busy s metrem. Přestupte zde na bus číslo 179 (nejede ke Graduate Hall) nebo 199 (zastavuje u Graduate Hall, jedna z velmi prvních zastávek na kampusu). Všechny stanice jsou na znamení. Lístek na metro si koupíte na letišti. Bus se platí hotově - pozor, musíte mít přesný obnos 1.2 sgd, nerozměňují.

Abyste si ušetřili problémy s drobnými na autobus, tak už na letišti, při vstupu do SMRTi u passenger service, doporučuji pořídit tzv. EZ-Link card za 12 SGD, z čehož 5 SGD je poplatek za kartu a 7 SGD je uloženo na kartě na jízdné (nebo nějak tak). Cestování je pak mnohem levnější, neboť s přestupy a při jízdě přes celé město zaplatíte cca 2 SGD a tuto kartu určitě využijete i později. Kartu lze pak kdykoliv dobít na jakékoliv stanici SMRTi v automatech či okýnkach passenger service. Minimální suma pro dobití je 10 SGD. Pokud pojedete z letiště Changi až na universitu SMRTí a auobusem, počítejte tak s 1,5 hodinou cesty.

Alternativně můžete dojet o jednu stanici za Boon Lay na Pioneer station. Když pojedete ze stanice dolů po schodech, dáte se do prava a tam ze zastávky jezdí zadarmo Pioneer Shuttle Bus přímo až na campus NTU.

Jestli přijedete mimo úřední hodiny, měl by na vás někdo čekat na kampusu. Kdo to bude se dozvíte od školy před odjezdem. Na letišti jsou těsně před východem bezplatné telefonní automaty (v rámci Singapuru). Na uvítanou dostanete klíče od pokoje, dočasnou kartu pro vstup do budov a nějaké pokyny. Když se na kampus dostanete v čas tak si musíte pro klíče do International student centra. Vše ale upřesní NTU pomocí mailu před odjezdem.

Pokud nedostanete kolej jako já, tak se vám nikdo neozve a jste v tom sami. Pokud nemáte ještě přesně sjednané ubytování doporučuji hostel někde v centru města, dá se zabookovat třeba přes hostelworld.com. Nic moc, ale cokoliv lepšího je opravdu drahý. Něco takového někde blízko školy jsem nenašel a to jsem se myslím celkem snažil.

2015 - Na letišti se vydejte směrem do MRT (singapurské metro). Tam v kanceláři kupte EZ-link Card. Stojí 12SGD (5 nevratné za kartu a 7 jako počáteční kredit na kartě). S touto kartou můžete jezdit po celém singapuru. Platí se při každé jízdě a to za vzdálenost

2016/17 - Z letiště jezdí kamkoliv po Singapuru Uber (nutné však mít data, simku lze koupit n letišti) za fixní cenu 10 SGD.

Ubytování na NTU je dvojího druhu. Pro graduate studenty a pro undergraduate studenty.

Prvně jmenovaní bydlí v Graduate hall. Je to 10 patrová budova, s velmi zajímavým architektonickým designem. Pokoje jsou po jednou s koupelnou a wc. Myslím, že se tam už je tam i klimatizace, za mě tam byl jen větrák a stačil . Kuchyňka je bohužel jen v prvním patře a nic moc se tam neuvaří. Je v ní společná lednička (občas ztráta jídla). Prádelna je vedle kuchyňky a je v ní k dispozici žehlička, sušičky (placené) a pračky (placené).

Jelikož je pro graduate studenty vyhrazena pouze jedna kolej, je velice pravdepodobne, ze na Vas jiz nezbyde on-campus ubytovani a budete nuceni si najit alternativni ubytovani. Jedna z moznosti je Jurong West hostel. Bydli se v apartmanech s dvemi loznicemi, kuchyni a koupelnou. Pokoje jsou klimatizovane. Tato variante je drazsi v porovnani s NTU halls.

Bydlet mimo kampus se dá taky v podnájmu v HDB (místní verze paneláků) v oblasti Jurong West, Boon Lay anebo Pioneer. Malý pokojík s koupelnou vyšel na 500SGD na měsíc a to byl jeden z nejlevnějších.

Vypadá to, že koleje studenti z ČR standardně nedostávají. Hledání ubytování mimo campus tak pravděpodobně čeká každého studenta ČVUT. Je to problém - nejen, že je to komplikované a nebudete moci využívat zázemí kampusu, ale je to také 2x-4x dražší (místo 200 SG/měsíc třeba 500 SG/měsíc). Ideální varianta je na prvních pár dní si zabookovat nějaký hostel a hned po příjezdu prostě hledat, hledat a hledat. Situace se pořád mění.

2015 - Pokud si chcete užívat sungapore s veškerým nočním životem atd tak doporučuji bydlet v centru, někde poblíž RAFFLES PLACE (ubytování tam ale bude dost drahé počítejte min. 700SGD a do školy cesta trvá cca 1h). V singapuru jezdí metra a busy jen do půlnoci, pak už jen taxík (jsou i noční busy a prý to trvá hodně dlouho, já nikdy nejel). Pokud musíte každý den do školy, doporučuji udělat vše pro to aby jste dostali ubytování na kampusu, je tam vše co potřebujete od bazénu po foodcourt a ušetříte hromadu peněz. Vzhledem k tomu že se o volná místa na začátku semestru losuje, tak to moc neovlivníte, ale zkuste jim napsat po nějaké době jestli jsou ještě volná místa. Vím, že asi po měsíci se dost lidí na kamopus nakonec dostalo (hlavně holky se mohli ubytovat tam, kde bylo na kampusu volno). Pokud se jako já nedostanete, můžete zkusit JALAN BAHAR HOSTEL, je asi 4 zastávky od kampusu a je to nejlevnější ubytování které mimo kamous seženete, cca 1300SGD za bytovou jednotku (2 pokoje, chodba/obývák, pidikuchyňka, balkonek na pradlo, zachod). Pokud budete bydlet ve 4, tak to cenově docela ujde. Pokoje jsou bez veškerého nábytku, ale ten se dá sehnat například od lidí co z hostelu odcházejí. Já měl to štěstí, že jsem našel 2 PHD studenty, kteří už tam rok žili a měli pračku i ledničku a postel, stul a matraci jsem koupil od souseda, který se odstěhovával.

2015/16: Mnoho z undergraduate studentů kolej dostalo, z mých přátel na NTU bydleli na kampusu téměř všichni. Šance se zvyšují každým rokem, protože univerzita investuje veliké úsilí do výstavby nových kolejí a infrastruktury obecně. Nemohu vám zaručit, že kolej dostanete, ale šance byla tento rok velmi vysoká. Ubytování na koleji je celkem pohodlné, vše je po ruce a oproti zbytku města i velice šetrné pro vaši peněženku. Bohužel je kampus trochu odříznutý od zbytku SG, takže poznávání všech zákoutí Singapuru je složitější proces. Doporučuji vzít z domova vše možné, co by se vám mohlo hodit - kolíčky na prádlo, prací prášek, hrnek apod. Vše si samozřejmě můžete koupit, ale na začátku můžete ocenit, že to nemusíte nikde shánět. Některé koleje nemají klimatizaci a na spaní v 30 stupních se těžko adaptuje. Doporučuji koupit malý větrák, který si dáte třeba na stůl, pro mě byl nedocenitelný.

ZS 2015 - I když většina bakalářských a magisterských studentů kolej dostala a tento trend bude zřejmě dále pokračovat, pokud vyjíždíte jako Ph.D. student tak s ní zatím moc nepočítejte.

Pokud místo na koleji nedostanete, zkuste po dobu třeba prvního měsíce a půl každý den chodit do kolejní kanceláře a ptát se, jestli není něco volného - většinou to vyjde, protože mnoho lokálních studentů nakonec kolej nevyužije - všichni prváci mají automaticky garantováno místo na koleji a čeká se na to, jestli ho využijí. Kamarád z Itálie takhle po měsíci sehnal kolej, dokonce jednu z těch nejlepších (3, blízko od NS, po rekonstrukci, takže s klimatizací)

ZS2016: Na NTU studuje necelých 33 000, z čehož je 14 000 ubytováno na 21 kolejích, s kterými se co do kvality nemůže žádná z ČVUŤáckých srovnávat. Kolem a skrz kampus jezdí 15 hodin denně školní autobusy, které rozváží jen studenty. Přesto, že neustále staví další budovy kolejí je bohužel situace taková, jak je popsáno výše. Speciálně když jste postgraduate tak platí, že se na všechny nedostane.

Pokud se na vás neusměje štěstí při losování kolejí, nemáte jinou možnost než bydlet mimo kampus. Na žádost na opětovnou šanci získat kolej, když všichni studenti nepřijedou mi jen odpověděli, že tato místa si šetří pro lokální studenty Nejjednodušší variantou je bydlet ve studentském hostelu Jurong West za 700 SGD na měsíc v případě svého pokoje v apartánu s dvěma pokoji, sprchovým koutem spojeným se záchodem, betonovým koutem s elektrickou dvojplotýnkou a jídelničkou s lednicí, nebo 450 SGD pokud sdílíte pokojíček cca. 15 m ctverečích ještě s jedním kolegou. Elektřina, zejména z klimatizace, voda, odnos odpadků apod. se platí zvlášť a rozpočítává se poměrově na všechny obyvatele apartmánu. Bydlení mimo kampus je velmi drahé. Jestli ale myslíte cestu do Singapuru vážně, moc neváhejte. Po slosování kolejí trvá jen několik dní, než se vyčerpají nejdostupnější místa mimo kampus.

Až budete mít svoje zázemí, počítejte s rovníkovým podnebím a s tím i spojenými živočichy. Hmyzu a hlodavcům, které se nám podařilo vymítit z domácností před nějakou stovkou let, se v tomto podnebí velice dobře daří a občas vás příjdou navštívit i dovnitř, zvláště pokud jim necháte na přivítanou nějaké drobky, zbytky, či cokoli jiného.

Co se týká návštěv vašich lidských kamarádů, s těmi moc nepočítejte. Objekt je velmi přísně střežen a ani v pronajatém apartmánu byste neměli mít moc návštěvy - zejména opačného pohlaví, po půlnoci pak nikoho. Kdokoli bude přistižen po půlnoci bude nahlášen policii jako squater a hrozí i vyloučení z ubytování.

Ubytování je možné sjednat na nejkratší dobu 3 měsíců, platí se předem + jeden nájem záloha + registrace 100SGD plus pár dalších menších poplatků za vštupní kartu apod. Celkem se to nasčítá.

Bára + Olí (2013): Ubytování na kampusu jsme nedostaly. Jedna Indická studentka nabizela pokoj právě v Jalan Bahar hostelu. Bohužel bylo volné až od února. Protože jsem souhlasila a domluvila toto ubytování na pevno, hledala jsem další na leden. Úspěšně jsem jedno našla v bytě velmi blízko stanice „Pioneer“ odkud jezdí zdarma školní autobus do školy. Ubytování rovněž nabízeli Indové. Studentka pronajímající ubytování na zbytek pobytu ochotně zkontrolovala vhodnost a čistotu ubytování a prohlásila toto ubytování za vhodné. Cena prvního ubytování byla pro 2 osoby 700 SGD včetně poplatků a internetu. Což bylo na Singapur levné.

Štěnice: Příjezd byl pozdní, majitelé byli ale ochotní počkat do noci. Byli milí a byt vypadal čistě. Nicméně po několika nocích jsme byly pokousané od štěnic. Nutno říct, že tito paraziti tu jsou celkem obvyklí. Štípance jsou veliké, je jich mnoho, svědí, až bolí. Jak zjistíte, že jsou přítomní? Nechávají tmavé flíčky výkalů na povlečení, pyžamu a zejména na matraci. Jdou velmi špatně vyprat. Jestli budete mít možnost, zkontrolujte si matraci před uzavřením pronájmu. Jak se jich zbavit? V každém supermarketu prodávají sprej na štěnice. Stojí 15SGD. Nicméně toto není dostatečné. V případě pronájmu je nejlepší zavolat majiteli a říct mu stav věcí, a aby se o to postarala pesticidní kontrola. Pesticidní kontrola má přijít 3x. My se ale naštěstí brzy stěhovaly a všechny návštěvy jsme nestihly. Nicméně tím jsme zvýšily pravděpodobnost zanesení si parazitů do nového bydlení. Proto se doporučuje všechno oblečení vyprat na 90°C, případně vyprat a vyžehlit, abyste zničili jak dospělce, tak vajíčka, která přežívají extrémní podmínky.

Další ubytování ve studentském hostelu jsme dohodly pro obě za 600dolarů za pokoj. Cena bez poplatků. Zdánlivá úskalí ale byla ta, že pokoj byl bez nábytku a internetu. Nábytek a internet jsme ale zařídili před přestěhováním do nového bydlení relativně velice lehce a levně: Skříň a stoly jsme koupily po někom za 40SGD. Jednu postel jsme dostaly zdarma druhá, dobrá s kvalitní matrací stála 120SGD. Dala by se asi sehnat i levněji. Některé užitečné věci jsou volně k rozebrání, zvlášť v období, na koncích semestrů, kdy se odsud lidé stěhují. Internet jsme zařídily za 47SGD. Pokoj, jakož i celý byt potřeboval opravdu nutnou dávku sava-bleach a saponátu a stěhování a uklízení do „nového“ trvalo několik dní. Ve finále jsme ale měli v druhé fázi dost pohodlné ubytování a poměr cena kvalita je na Singapur nadstandartní.

ÚSKALÍ STUDENTSKÉ UBYTOVNY: VE STUDENTSKÉ UBYTOVNĚ MŮŽETE ZŮSTAT JEN POKUD JSTE STUDENT! To znamená, pokud máte platné studentské vízum. Kdybyste chtěli zůstat na ubytovně déle po škole, tato možnost nebude možná. Proto pokud jste zde na Research, určitě si o něj zažádejte na celou dobu pobytu případně i déle, kdybyste změnili plány, letenku, cokoli. Cestování s platným studentským vízem je nepoměrně pohodlnější.

Návštěvy Přes noc nejsou povoleny. Konec návštěv ve 22:00. Pokud vám přijede partner a vy chcete, aby bydlel s námi, je několik řešení. 1. Budete ho pašovat tam i zpět přes vrátnici pomocí zapisování a odepisování do knihy hostů a je velká šance, že si toho u recepce všimnou. 2. Podáte si oficiální žádost na management hostelu, mají týden na vyřízení, ALE: návštěva musí být studentem v SG a mít studentské vízum a „matriculation card“. Všechny dokumenty včetně pasu si okopírují do žádosti a vyžadují originály. Já to vyřešila tak, že jsem požádala spolužáka, aby tam se mnou zašel a předstíral mého snoubence. I když naše herectví zcela jistě nebylo dokonalé, žádost byla schválena, dali mi papír s potvrzením a přítel pak chodil přes vrátnici s tímto dokumentem. Nikdy nekontrolovali, jestli to je skutečně jeho jméno, pouze povolený termín. Max. doba je týden. Samozřejmostí je souhlas všech spolubydlících.(BO konec)

Další možností je ubytování u někoho místního. NTU má k tomuto účelu webovou stránku NTU Off-Campus Accommodation System (OCAS). Zde jsou jak inzeráty nabídky bytů a pokojů, ale je zde i systém na hledání spolubydlících. Zde jsem si dal inzerát asi 14 dní před odletem a ozval se mi jeden student, že s ním můžu sdílet jeho pokoj za 350SGD/měsíc se vším všudy včetně AirCon, ta ale nefungovala . Má to řadu výhod, protože se tak můžete dozvědět spoustu o škole i o městě.

Na ubytování v podnájmu je dobré spřáhnout se ještě s někým. Nejjednodušší je oslovit nějakého agenta, který má „v malíku“ oblast Jurong West s tím, že čím blíže Pioneer station, tím lépe (jezdí odsud bezplatný autobus do kampusu). Za jeden pokoj pro dva lidi jsme dohromady platili 650sg$ plus 325sg$ provizi pro agenta.

Pokud máte trochu času a nechce se vám platit provizi pro agenta, doporučuji hledat na vlastní pěst. A to jak na výše zmíněné stránce NTU, kde nabídky přibývají téměř každý den, nebo například na gumtree.sg, kde se mi podařilo najít velmi dobré ubytování a to hned v den příletu.

My jsme bydleli ve student hostelu yoha@Boon Lay. Zde jsme sdíleli pokoj ve čtyřech lidech za 470 SGD na osobu. A cesta do školy trvala, s jedním přestupem, cca. 45 min.

Bydlení v yoha@Boon Lay hostel

Jako všichni studenti z čech za poslední roky jsme ani my nebyli obdařeni ubytováním na kampusu, které je jednak hned vedle školy a hlavně za fajn peníze. Shánění pronájmu na období jednoho semestru je dost komplikovaná záležitost protože tento druh short term nájmů umožňují hlavně dráhá condomidia, kde se platí kolem 1200 SGD za pokoj pro jednoho což je dost mimo náš budget. Nájem bytu se dá pořídit za rozumné peníze (kolem 450 SGD na osobu) ale s min roční smlouvou. Pro studenty přijíždějící na semestr a hledající ubytování za snesitelnou cenu je asi nejsnazší volbou ubytovny yo:ha. Jedna na Boon Lay druhá na Jurongu, obě v dojezdové vzdálenosti od školy (Boon lay cca 30 min, Jurong cca 45). My jsme bydleli na yo:ha boon lay, která je sice blíž a levnější, ale kvalita je dost mizerná. Lze se zde ubytovat i jako jednotlivec (a být přiřazen do unitu) a vybrat si z variant aircon/non aircon double/triple. Cena od 365 do 500 sgd měsíčně + 160 sgd registrace + jeden nájem kauce. unity jsou staré a špinavé, postele rozvrzané a matrace s velmi nekomfortní, není poskytováno ani povlečení ani nic jiného kromě postele, stolu a rozpadlé skříně. Jedna unit se skládá ze dvou dvou/tří lůžkových pokojů, které obsahují výše zmíněné vybavení. Společné prostory zahrnují obývák kde jsou dva gauče, konferenční stolek a jídelní stůl se židlemi. Následuje něco jako kuchyň, jediné kuchyňské vybavení je lednice a dřez, vše ostatní nutno dokoupit nebo s bez toho obejít. Každá unit má vlastní sprchu a záchod. Je nutné se tu smířit s vlhkem, šváby, ještěrkami a občas nějakou tou plísní. Podle našich informací je yo:ha Jurong v o něco lepší kondici, nicméně je dražší a je dál od školy a také je hned plný protože je to první místo kam se hlásí ti, co nedotanou ubytování na kampusu (a že jich je), takže je lepší neváhat a zažádat si o místo snad ještě před vyhlášením kolejí. Na druhou stranu z Boon lay se dá vcelku fajn dojíždět na kole, je to cca 4,5 km (asi 20 min) a kola se zde dají pořídit kolem 150 sgd a na konci semestru zase prodat. Dá se tak i docela slušně ušetřit na jízdném, které se zde neřeší jako v Praze formou lítačky, ale platí se každá cesta zvlášť (z Boon Lay cca 2 sgd tam a zpět). Nicméně, po našem odjezdu se yo:ha Boon Lay zavírá, my jsme poslední nájemníci a všichni se musí odstěhovat. Takže i tato možnost ubytování v Singapuru padá.

2015: yoha@Woodlands je kousek od stanice MRT Marsiling. Byty 4+1, 3 pokoje po dvou lidech. Dlouhé dojíždění do školy, až hodinu cesty. Pokud přijíždíte pozdě večer, zdůrazněte to v mailu, aby správce počkal na místě s klíčem. V kanceláři tam jsou jednou týdně.

Nejprve si zajdete vyzvednout students ID a nejaky welcome pack. Tam dostanete vsechny potřebné informace o dalším postupu (je potřeba jít zaplatit nejaké poplatky - asi 100 SGD (pozn: v roce 2011 byly poplatky cca 320sg$. Polovinu chtěli za takové administrativní záležitosti a druhou polovinu jako „examination fee“, což chápu jako poplatek za medicínské vyšetření, kterým ale studenti studující pouze jeden semestr nemusí procházet!), a rezervovat si termín pro vyřízení Student Passu). Student pass umožňoje pobyt v sg bez víza, vyřízení trvá několik dní během kterých nesmíte opustit singapur. Po vypršení platnosti můžete v zemi zůstat ještě 90 dní na turistické vizum.

Asi nově se student pass vyřizuje přímo ve škole. Hned první den vám řeknou, kdy kde být a s čím. Dokonce to ani netrvalo moc dlouho, takže s tímto jsem byl spokojen.

* Pasové fotografie * těch budete potřebovat spousty na soustu věcí. Udělal jsem si jich do zásoby hodně, dá se to čekat. Málo kdo ale ví, že v Singapuru se uznávají jen ty s bílým pozadím (žádná evropská modrá pozadí) a s naprosto rovným pohledem. Pokud budete mít jen trochu tendenci se na fotce naklonit, pootočit .. (jak v Česku říkají, nakloňte se, hlavu trochu doprava, nemrkat.. ) tak takové fotky se na úřadech špatně používají. Veliká a několikahodinová fronta se pak čekala vedle u fotografa, který zpracovával a stříhal fotky od rána ještě ve tři odpoledne. Fotoautomat taky obestoupený žadateli. Doporučuji si nechat udělat fotky po příjezdu před tímto shonem, než to budou dělat všichni a nebo pár doma - bílé pozadí, přímý pohled. Nechají se udělat třeba ve fotolabu v obchoďáku (každý větší), kde přesně vědí jak to má vypadat, drahé to není cca 8SGD.

U vyřizování Student Passu se mě a mnoha mým kamarádům stalo, že prohlásili, že fotka je nevyhovující - přitom to byla ta stejná, kterou mi uznali online pro matrikulační kartu (formát v pořádku, vadilo jim, že jsem měl o tři měsíce kratší vlasy a byla vzadu vidět kapuce mikiny). Přímo na místě registrace proto byl pak fotograf, pro tyhle případy - akorát se Vám může stát, že když tam jdete hned po probuzení, jako já, tak vypadáte na nové fotce trochu jako zombík.

Všetky uznané predmety (z desiatich, ktoré si vyberete pri prihlasovaní sa na exchange program na stránkach NTU) Vám budú automaticky zapísané. Ak si nejaké budete chciet pridať, alebo odhlásiť, budete tak môcť spraviť počas prvých dvoch týždňov semetra. Robí sa to cez webove stranky NTU a podrobný postup ako tak učiniť Vám bude odprezentovaný na uvítacej prednáške (posledná sobota pred začatím výuky - zimny semester 2009/2010).

Proces zapisu predmetu je velice komplikovany a zdlouhavy. Pokud se Vam podari zapsat alespon 2 predmety z onech 10 predem vybranych, tak to povazujte za uspech.

Pod to se musím podepsat. Veškerá pravidla a požadavky se musí dodržet do puntíku bez jediné vyjímky. Pokud nesplňujete 100% všech předmětů které požadují mít splněné k zápisu daného předmětu, nepovolí vám ho. Mě se po 10 dnech intenzivního osobního a emailového vyjednávání podařilo zapsat 3 z celkem 17 předmětů o které jsem postupně zkoušel žádat.

Pokud jste registrovaní jako undegraduate studenti a chcete něco vyřešit ohledně předmětů, tak musíte do Office of Academic Services do přízemí. Tam je nejlepší rovnou zavolat Audrey. Nikdo jiný neví naprosto nic o exchange studentech. Všichni se vás budou ptát co chcete, ale nakonec stejně zavolají Audrey. Nejlepší je, mluvit přímo s ní a vyhnout se tak nekonečnému opakování vaší žádosti různým lidem.

Zápis předmětů je něco, o čem dlouho budete vyprávět svým kamarádům, než na to zanevřete. Zdá se, že systém pro zápis předmětů mají všichni lokální studenti otevřený měsíce před vámi a na nejlepší předměty se jen těžko dostanete. Musel jsem si vybrat 10 předmětů už na přihlášku, v Česku si to vyběhal za cca měsíc a pak se půl roku nedělo nic. Předměty ležely ve formuláři kdesi v Singapuru a cca měsíc před odletem mi přišlo, že mi všechny zrušili a že si do dvou dnů musím vybrat jiných 10. Někdo tu přede mnou psal o infarktových situacích. Rozumím co myslel. Člověk je před takovou cestou zaneprázdněn na více frontách a taková záležitost, která dá zabrat i doma, nic se s ní neděje a na poslední chvíli se musí celá předělat dokáže zamrzet. Do Singapuru jsem přímo volal, že tohle v daném termínu nedokážu a domlouval se na řešení. V mezinárodní kanceláři jsou moc milí a ochotní, bohužel s tím moc nenadělají. Opravdový člověk, kdo má v zápisech nějakou sílu je Audry, ostatní moc nezmůžou. Neexistuje domluvít se s profesorem, nebo že si jdete jen někam sednout. Systém od vás vyžaduje naprostou korektnost a přesnost ve všem co děláte a pokud nebude vše do posledního puntíku sedět, neuspějete. Bohužel, tento požadavek na preciznost platí jenom jedním směrem - na studenty. Kontaktujte Audry, ta je nad systémem. Má práva tam zapisovat přímo. Najděte si důvod proč daný předmět opravdu potřebujete. Jak se píše na stránkách NTU - předměty jsou velmi kompetitivní, zvláště ty obchodní.

Mně sice povolili všechny předměty o které jsem zažádal (asi 15, čím víc tím líp), ale problém byl je dát do rozvrhu. Nesmí se překrývat ani přednášky, nic. Co je horší nesmí se překrývat ani datum zkoušky, které je pevně dané. Doporučuji si zažádat o co nejvíce předmětů ať je z čeho vybírat, prostě všechno co se vám jen trochu líbí. O 10 předmětů si zažádáte v přihlášce, další skrz webový formulář, který najdete na vaší osobní exchange stránce (E-Request for Course Approval). Jako důvod žádosti jsem dával, že to potřebuji do svého programu a že mám uznáno zatím málo předmětů, povolili my myslím všechno. Přes toto vše jsem do rozvrhu nacpal pouze 4 předměty.

ZS 2015 - Ze seznamu 10 předmětů mi zapsali 3. Další 3 se mi povedlo poměrně jednoduše zapsat během Add/Drop Period. Instrukce se dozvíte v e-mailech od NTU a na úvodní přednášce.

Graduate studenti si zapisují předměty pomocí papírového formuláře u okénka pro graduate studenty (je také možnost odeslat ten samý formulář emailem). Podáte žádost a čekáte na vyřízení. Normálně vyřízení trvá několik dni, od 1 do 3 dnů, pokud trvá dýl tak tam zajděte a zeptejte se jich co se děje a hned další den budete mít rozhodnutí.

!!!POZOR!!! Stalo se mi, že mi potvrzení předmětů přišlo až po konci add/drop period (první dva týdny semestru), po které už se nedají zapisovat žádné předměty. Ani s asistencí vyučujícího kurzu, který jsem si chtěl zapsat, se mi to nepodařilo. Dejte si na to tedy pozor, po termínu už se nedá vůbec nic dělat.

Zapisování předmětu řešte hned abyste v případě, že vám něco nezapíšou z důvodu kapacity mohli najít náhradu včas.

Bohužel, nic z toho co je to probíráno se nezměnilo. Zápis předmětů je tou nejstresovější věcí. Studuji Architekturu a stavitelství, která se přímo na NTU neučí. Proto najít nějaký dobrý předmět, který je volný a pasuje vám do rozvrhu, je hodně zdlouhavý proces. Osobně jsem z předem zchválených předmětů nakonec studoval 2 a zbytek (další 4) jsem si vybral až podle rozvrhu v druhém týdnu školy. Nicméně většina studentů tam studuje max. 3 předměty za semestr a exchange studenti s jedním předmětem nejsou výjimkou. Také jako graduate si nemáte právo zapsat studium jazyka. Což je veliká škoda!

Vás se zápis předmětů netýká. Musíte kontaktovat svého školitele a ten vám zadá práci, zapojí vás do svého výzkumu atd. Vše se řeší individuálně. Po dohodě s profesory není problm navštěvovat vybrané kurzy spolu s bakaláři a mastery. My jsme se takto několika kurzů z různých fakult účastnili, ovšem nevíme, jak by to bylo, pokud bychom je chtěli i zakončit zkouškou, protože za to už by se asi muselo platit něco navíc (jako ostatně za všechno v Singapuru).