Je zbytečné se nějak předem zaopatřovat na dobu po příjezdu. Musím říci, že o nás bylo postaráno a připraven týdenní rozpis cest městem i za jeho hranice, abychom se zorientovali. Příjezd českých studentů je pro zdejší zahraniční oddělení obvyklou věcí a umějí si s ním poradit.

O tom, že přijedete, jim napište s předstihem, a vyžadujte potvrzení, že s vámi opravdu počítají. My jsme psali s týdenním předstihem, dokonce dvěma lidem, kdy přiletíme a i to bylo málo. Na letišti nás nikdo nečekal ani jsme se nikomu nedovolali, překvapení z nás byli i na univerzitě. Naštěstí spolupracovnice našeho koordinátora Jekatěrina vše zařídila a do pár hodin jsme bydleli. Na mě i přes zpoždění letadla čekala koordinátorka na letišti. Bylo to tedy úplně bez problémů. Je to asi i trochu o štěstí.

Bydleli jsme v nových kolejích hned u univerzity. Jsou to krásné buňky, každý měl vlastní pokoj. Zapisujou se pozdní příchody, ale nikdo z toho nic nevyvozuje. Jen není možné mít návštěvy po 10 hodině večer (jako fakt ne). A třeba i za klukovinu – půjčení vstupní kartičky jinému člověku, aby mohl na tajňačku jít na návštěvu – bylo vyšetřování policií a hrozili obviněním z teroristického činu. Takže je potřeba překračovat pravidla s rozumem :D Novou kolej postavili jako součást kampusu, takže vše podstatné je v dochozí vzdálenosti i při mrazech.

Nám už na novém kampusu vše fungovalo- až na dva výpadky studené vody. Na přísnosti režimu se ale nic nezměnilo- příchod do půlnoci, věčné ukazování propustek a zákaz vnášení alkoholu. Jen ti kontroloři pořádku si troufli přijít jen jednou…

Tak u nás se už příchody mohli domluvit na jakoukoliv hodinu, bez domluvi do jedné. Docela rychle si nás i u vrátnice zapamatovali, tak jsme kolikrát ani nic nemuseli ukazovat. Rozhodně se vyplácí s vrátnými občas prohodit pár slov, nebo je alespoň pozdravit. Zdvořilost sice u většiny rusů není na prvním místě, ale rozhodně ji ocení a i oni na vás budou hodnější. Návštěvy byli zakázané celkem asi jen dva týdny kompletně a když vrátným člověk alkohol nestrká pod nos, tak lze pronést úplně všechno. Výtah často nefungoval a jednou jsme v něm na hodinu uvízli, jinak teplou vodu v květnu vypnuli jednou na celý týden a studená voda je doopravdy ledová. A úklid nám kontrolovali jen jednou a to si myslíme že si z nás dělali legraci protože přišli dvě holky v pižamu.

Alternativní bydlení

Pokud budete mít štěstí, dostanete ubytování sice asi 20 minut od školy, ale zato kousek od samošky Komandor. Výhodou je především to, že jde spíš o ubytovnu pro učitele a studenty s rodinou, takže panuje poměrně demokratický režim. Jen vás sem tam ráno sjede uklízečka za bordel v kuchyni (sem tam = každé ráno, když nepředstíráte, že spíte nebo že neumíte rusky). Bydlí se v bytě společně s několika cizinci, jsou tam dvě koupelny a tři záchody, jedna společná kuchyně, kde bylo díky africkým spolubydlícím pořád o co bojovat (zejména o pořádek).

Na koleji funguje internet, ale je poměrně těžké dopídit se ke kýženým uživatelským jménům a heslům. Ty se dají získat v korpusu Ž, který je nedaleko odtud. Musíte ale přemluvit člena ochranky aby vás tam vpustil a posléze s porcí štěstěny objevit administrátory. Ale dá se a internet nám fungoval (po zařízení) bez problémů.

Mně ze začátku pořád slibovali že mi internet zařídí, ale po třech týdnech jsem vyměkla a pořídila jsem si přenosný internet. Žádný zázrak, ale většinou to pak celkem fungovalo.

Ze začátku nám šlo všechno samo a to jsme ani ruštinu moc neovládali. žádné další zvláštní poplatky nebyly.

No my jsme přímo na fakultě narazili na obzvlášť neschopného koordinátora Michaila, takže jsme se na všechno museli desetkrát zeptat, dpověď byla většinou špatně a všechny se vsyřizovalo se zpožděním. Ale s vyřizováním věcí přímo na SibGau nebyl problém- registrace i víza- vše proběhlo hladce.

Za prodloužení víza a registaci u mě nějaké poplatky byli, ale vše za mě dělali. Jen jsem hrozně dlouho čekala na studentský průkaz (7 týdnů), což mě trochu mrzelo, vzhledem k tomu že na něj se dají bezplatně půjčovat slušné běžky a podobně.

Když už zjistíte kde se co a kdy učí, nic dalšího problém neni. Stačí přijít na hodinu a říct kantorovi, že tam budete chodit. Téměř nikdo nemluví jinak než rusky, takže je lepší když taky něco umíte.

Než jsem dala ale dohromady svůj konečný rozvrh, tak to taky docela dlouho trvalo. Na štěstí mi pomohla studentka vládnoucí angličtinou. Také se všichni trochu diví když někdo chodí na předměty různých oborů či ročníků, ale vysloveně problém to není.