Studium na ITB je poněkud odlišné v porovnání s naší univerzitou. Semestr začíná v půlce srpna a končí před Vánoci. Od půlky listopadu do půlky prosince je období závěrečných testů. Termín testů vypisuje univerzita ale dá se se třídou a profesorem domluvit občas jiné datum, pokud se termíny testů výrazně překrývají. V průběhu semetru jsou v každém předmětu psány průběžné testy jejich četnost závisí na učiteli. Pokud předmět probíhá individuální formou, je to také jiné, např. Vypracování seminárních prací. Ty mohou být i pokud předmět není v individuální formě. Příprava na hodiny je občas intenzivnější díky četným testům, což ČVUT dohání náročnými projekty v průběhu semestru. Mě osobně studium v Indonésii příliš nevyhovovalo, ale mým kolegům se líbilo víc. Záleží člověk od člověka. V indonézii se dává přednost více i praktickému studiu, ale zase, jak u čeho. Kampus je vybaven knihovnou, laboratořemi, sportovištěm, místy odpočinku a spoustou stravovacích zařízení. K dispozici je i tiskařské a počítačové centrum.

Zkoušky se vetšinou skládají ze dvou až tří Midtermů, podobných zkouškám po částech na fakultě strojní, a několika dalších menších testů. Rozdíl oproti ČVUT je, že na zkoušku je pouze jeden pokus, nicméně v průběhu semestru je možné získat dost plusových bodů za vypracování úkolů.

PhD.: V mém případě jsem byl na ITB již po rigorózní zkoušce (teoretické státnice), v praxi to znamenalo, že jsem se pouze věnoval výzkumu a dizertační práci. Podle individuální domluvy vždy probíhaly konzultace s externím školitelem, kde byly prezentovány současné výsledky. Pro PhD. studenty je speciální klimatizovaná učebna, kam je možnost docházet každý den i o víkendech. Pro mne byla nejlepší kombinace práce z domova a z učebny. V prvním semestru jsem měl zapsáno 0 kreditů, ve druhém semestru jsem musel absolvovat 2 „kurzy“, „Dissertation proposal writing“ (obdoba naší studie, ale obsahově rozsáhlejší - vhodné zpracovat jako teoretickou část diz. práce) a následně obhajoba této práce před komisí.