Rok 2010 - Rudolf Laciga: Na Concordia University jsem byl vyslán v rámci výměnného programu pro obor letectví. Jednalo se o jednosemestrovou stáž, jejíž náplní byla práce na projektu partnerské univerzity. Stáž mi byla doporučena mým školitelem z Ústavu letadlové techniky při Fakultě strojní. Jako první jsem si se svým školitelem vyřídil naležitosti týkající se samotného programu, poté jsem si s kontaktní osobou na Concordia University domluvil termín stáže a především rámcově téma. Z Concordia University mi byl poté zaslán „Zvací dopis“. V tomto byly uvedeny především informace pro ambasádu popř. imigračního úředníka. Byl v něm uveden termín, téma práce, dohližitel a v neposlední řadě také zmínka o tom, že nebudu kanadskou stranou nijak finančně podporován.

Rok 2012 - Miloš Kozák: Na Concordia University jsem odjel v rámci svého doktorského studijního programu na ČVUT FEL obor telekomunikace. Jakožto doktorand jsem nemohl odjet bez domluvení se s tamním školitelem, takže první krok, který jsem musel učinit bylo nalezení školitele. V mém případě byla domluva vcelku svižná, prošel jsem si seznam pedagogů, zvolil a započal emailovou komunikaci. Když bylo vše domluvené na Concordia University (+zaslání potvrzení o akceptování studií na zahraniční univerzitě – oddělení Veda a výzkum), přišel mi poštou zvací dopis. Poté jsem musel začít řešit další formální náležitosti jako je např. vízum. Stáž jsem si domluvil na 8 měsíců, takže se nedá vysloveně mluvit o semestrálním výjezdu. V rámci doktorského studia je možné se domluvit i nad rámce běžné semestrální šablony – nakonec člověk jede vědecky pracovat. S tamní školitelkou jsem si domluvil rámcovou náplň práce, po příjezdu jsme práci upřesnili a zevrubně rozplánovali na dobu mého pobytu.

Rok 2014 - Jan Růžička: Na Concordia University jsem studoval dva semestry v rámci bakalářského studia. V požadavcích uvedených na stránkách programu CREPUQ jsem se dočetl, že je třeba splnit jazykovou zkoušku TOEFL, kterou je nutné složit na požadovaný počet bodů (vyšší než počet potřebný pouze pro splnění zkoušky jako takové). Osvědčení o splnění zkoušky TOEFL jsem musel následně zaslat spolu s přihláškou a předběžným studijním plánem na studijní oddělení Concordia University. Poté jsem jen počkal na zvací dopis, který byl potřebný pro vyřizování vstupních víz do země. Ten dorazil na rektorát ČVUT poměrně pozdě, a to na konci června.

Rudolf Laciga: Na Kanadském velvyslanectvi v Praze 6 mi poskytli aktualni informace o vízech. Měl jsem dvě možnosti, poslat všechny žádost se všemi potřebnými dokumenty přes Kanadské velvyslanectvi v Praze na Kanadadske ambasadu do Vídně a nebo jet do Vídně osobně. Jelikož to do Vídně ze svého domova nemám příliš daleko, rozhodl jsem se pro druhou možnost. Ve Vídni bylo vízum vyřízeno ještě ten samý den.

Miloš Kozák: Před odjezdem je velmi důležité si zařídit vízum pro vstup do Kanady. V mém případě to nebylo tak zcela jednoduché, jelikož jsem odjížděl na více jak 6 měsíců, navíc jsem byl zvacím dopisem podmíněn, že musím přijet jako pracovník fakulty, tedy musím mít pracovní povolení. V konečném důsledku to znamená, že vyplňujete ty samé papíry, jen rovnou platíte za vízum 100€ namísto 50€ pro studenty a turisty. Pokud si však poctivě prostudujete podmínky pro víza, zjistíte, že vízum za 50€ Vám umožnuje pouze jednorázový vstup do země, znamená to tedy, že když byste se chtěli jet podívat do NY - USA, nemohli byste se do Kanady vrátit, takže byste si stejně kupovali více vstupové vízum za 100€. Vízum je možné vyřídit na pražské pobočce kanadského velvyslanectví, jenž samo o sobě nevydává víza, ale veškeré rozhodování se odehrává v Vídni, kam všechny požadavky zasílá. De facto si můžete do Vídně udělat výlet a získat vízum „na počkání“ nebo využijete služeb pražské pobočky a počkáte si cca 14dní. Na pražskou pobočku Kanadské ambasády byste se měli vydat s vyplněnými papíry a zaplaceným poplatkem, což provedete na pobočce ČSOB v Bubenči – znají vše, stačí jim jen říci, že chcete zaplatit za vízum do Kanady.

Jan Růžička: Jelikož doba mého studia v zahraničí přesahovala 6 měsíců, musel jsem si prostřednictvím pobočky Kanadské ambasády v Praze zažádat jak o dokument zvaný CAQ, tak následně o samotné studijní vízum. K jejich vyřízení jsem potřeboval zvací dopis z Concordie a cestovní pas. Žádosti jsem vyplnil přímo na místě a po zaplacení jsem již jen čekal na vyřízení. Rád bych ale podotkl, že vízový systém prošel během mého studia v zahraničí změnami, o jejichž rozsahu nemám ponětí. Každopádně doporučuji komunikovat s ambasádou, případně její pobočkou, kde vám ochotně poradí se vším, co budete potřebovat. V žádném případě nenechávejte tyhle věci na poslední chvíli!

Rudolf Laciga: Jako poslední jsem si na Odboru mezinárodních styků Rektorátu ČVUT zažádal o finanční příspěvek z Rozvojových fondů MŠMT. K tomu bylo zapotřebí předložit výše zmíněný Zvací Dopis a také doporučení mého studijního proděkana.

Očkování jsem si žádné nesjednával. Při mém pobytu v Kanade vypukla pandemie prasečí chřipky. Dle mých informací bylo možné se nechat naočkovat zdarma přimo v Kanade, já jsem toho však nevyužil. Během svého pobytu v Kanadě jsem u lékaře nebyl.

Rudolf Laciga: Letenku jsem si objednal online pres firmu GTS Travel. Firma sídlí naproti Rektorátu ČVUT, tam jsem si šel i letenku vyzvednout a zaplatit. Zpáteční letenka Praha - Montreal (YUL - kód mezinár. letiště v Montrealu) mne měsíc před odletem v létě 2009 stála 17000kč. Letěl jsem s British Airways přes Heathrow, čas na přestup ca. 1,5hodiny, celková doba letu 11hodin.

Pojištění jsem si sjednal u VZP. Cestovní pojistka na pobyt do 150 dnu v Severní Americe stála 6000kč.

Miloš Kozák: Když máte všechno papírování hotové, nezbývá nic jiného než si pořídit letenku. K tomuto je možné využít služeb portálu http://www.kayak.com/ nebo řady jiných. Dnes již prakticky všechny tahají své informace ze stejného zdroje, takže i ceny se budou lišit jen minimálně. Na každý pád zde neexistuje jednoduché pravidlo jak si pořídit nejlevnější letenku do Kanady. Já jsem si pořídil zpáteční letenku přes výše zmíněný portál a zpáteční letenku jsem nakonec nevyužil, ani jsem ji nemohl přebookvat, jelikož jsem se vracel z USA a má letenka byla od Air Canada, který umožnuje přebookovávat jen v rámci Kanady.. Určitě řada společností bude mít podobné omezení, tak si na ně dejte pozor a nekupujte vždy tu nejlevnější letenku. Jedete na celkem dlouhou dobu a nevíte, co budete nakonec chtít dělat před odjezdem, třeba si udělat výlet po USA? Letiště v Montrealu má zkratku YUL. Z něj do centra se dostanete pohodlně taxíkem a nemusíte řešit hromadnou dopravu, obzvláště když jste obaleni taškami. Cena 40CAD.

Jakmile jedete na více jak 6měsíců minimální délka pojištění je pak jeden rok. Všechny pojišťovny to mají podobně, ale určitě můžete najít i nějakou, která to má jinak. Já pojištění nerad řeším, navíc mám rodiného příslušníka pracujícího v Allianz, takže jsem si pořídil pojištění zde. Roční pojištění na celý svět (nemají vyloženě sektor Severní Amerika) vyjde na 30000,- Kč.

Jan Růžička: Je dobré si sjednat letenku s možností přebookování, jelikož zcela jistě budete chtít po skončení studií cestovat. Co se ceny letenky týče, pohybuje se okolo 20 tisíc korun. Od minulého roku jsou sice v nabídce i přímé lety PRG-YUL, ale s velkou pravděpodobností vás přestup nemine. Na letišti v Montrealu se pak dá hned po příjezdu v automatu před východem zakoupit jízdenka na autobus z letiště, která se dá spojit i s tří a více denním kuponem na celou hromadnou dopravu v MTL. Cena taxíku do centra se pohybuje okolo 40 CAD. V některých taxi i v automatech na jízdenky se již dá platit kartou, ale i tak je dobré mít nějakou hotovost. Pojištění je pro všechny výměnné studenty stejné - od pojišťovny Blue Cross zajišťované přímo Concordií. Chcete-li se připojistit navíc mimo ono povinné pojištění, můžete, ale bez onoho povinného pojištění vás na univerzitě nepřijmou. Cena je 800 CAD na rok a platbu je nejlepší provést dálkově například přes Western Union. Po příjezdu si na studijním vyzvednete kartičku s údaji o pojištění.