V letním semestru 2010 jsme (3 studenti zaměření matematická fyzika) pobývali v Krasnojarsku, zapsáni oficiálně jsme byli na Aerokosmičeské akademii, ale studovali jsme hlavně na matematickém institutu. Již před odjezdem jsme se snažili zjistit, jaké předměty lze na SFU studovat, to se nám ale víceméně zjistit nepodařilo, a tak jsme do studijního plánu napsali předměty, které bychom studovat chtěli a byli jsme domluveni se studijním oddělením, že co nejdříve pošleme opravdový studijní plán. Studium probíhalo výhradně v Ruštině.
Měli jsme zájem hlavně o koplexní analýzu a teorii pravděpodobnosti, zjistili jsme, že tyto předměty mají Rusové v 2. resp. 3. ročníku jako povinné, přidali jsme se tedy na tyto přednášky a cvičení ke studentům z těchto ročníků. Záhy jsme ale zjistili, že v Rusku se na vysokou školu chodí už v 16-17 letech, proto našim spolužákům bylo 18-19 let a úroveň přednášek byla téměř středoškolská (na komplexce se například na začátku zavádělo, co je to komplexní číslo, protože to na střední nestihli probrat, v pravděpodobnosti se k teorie míry atd. dostanou až v dalším semestru). K těmto předmětům bylo i cvičení, to bylo celkem přínosné, protože jsme hodně počítali a na komplexku jsme měli dobrého cvičícího, na pravděpodobnost byl cvičící naopak velice špatný a hlavně nám na každou hodinu zadával spoustu příkladů, které často sám nedokázal spočítat, ale zase se počítalo hodně kombinatorických příkladů „ze života“, a tak jsme se naučili spoustu nových slovíček. Z obou předmětů se psala písemka, ale nebyl problém získat zápočet ani zkoušku.
Dále jsme si zapsali magisterský předmět „Vybrané partie z funkcionální analýzy“, tam už se dalo říct, že jde o nějakou vyšší matematiku a přednášející byl kvalitní, takže v tomto předmětu jsme se asi i něco naučili. Předmět byl zakončen zkouškou, rozsah látky ale nebyl příliš velký a zkoušející byl schovívavý k našemu ruskému vyjadřování, takže opět nebyl velký problém.
Jediný předmět, který jsem studovala na Aerokosmičeské byla ruština (chodila jsem na pokročilejší ruštinu se studenty, kteří v Krasnojarsku byli už v zimním semestru, druzí dva jaderňáci chodili na začátečníky a měli i ruštinu na SFU), měli jsme cca 4 hodiny týdně (jedno celé odpoledne). Naše učitelka Jekatěrina Petrovna byla výborná, a tak tento předmět byl pro mě také přínosný, zejména proto, že jsme na konci mohli skládat zkoušky na certifikát z ruštiny. U něj pozor, je na výběr ze dvou variant (lehčí, nebo těžší, těžší například opravňuje k práci v Rusku), nebojte se vybrat si těžší, je to sice ostudné, ale tamní zkoušející se snaží pomáhat, co to jde, i když nechcete, těžší úroveň jsem zvládla bez problému (rusky jsem se učila už v čechách, absolvovala jsem celý kurs ruštiny na FJFI).
Celkově zkrátka studium na matematickém institutu SFU nemělo oproti FJFI příliš velkou úroveň, také jsem měla pocit, že nejsou na zahraniční studenty příliš připraveni, například rozvrh s námi sestavoval student, který sám pořádně nevěděl, jaké předměty se učí a kde to zjistit, možná tedy existovaly i nějaké pokročilejší předměty, které by se nám hodily, ale my jsme o nich nevěděli.