Studium
Úroveň a forma studia
První číslo v kódu předmětu odpovídá ročníku, pro který je určen. Měla jsem zapsané věci i z druhého ročníku, i z jejich magisterského studia (jela jsem tam po prváku magistra), záleží prostě, jak se vám daný předmět líbí. Vybírala jsem si věci, které se na FJFI neučí, aby mi ten rok skutečně něco dal.
Každá třída je vybavená projektorem, přednášky jsou promítány jako prezentace, většinou jsou ke stažení na školním moodlu (https://moodle.polymtl.ca/) spolu s dalšími materiály k výuce (skoro vše je zde vedeno online formou, místo papírových indexů má každý student svůj školní účet se všemi údaji, zapsanými předměty a výsledky).
Práce je po studentech vyžadována většinou od začátku, zvlášť na cvičeních. Na zkoušku je jeden hromadný termín, všechny zkoušky jsou písemné. Velice hlídají opisování a podvádění, a taky to tam nikdo nedělá. Ani ten pokus o nějaké opsání nestojí za to, opravdu by vás lehce vyhmátli a pak vám dají rovnou F.
Informace pro studenty jednotlivých fakult (v případě, že takoví už na univerzitě studovali):
Učebnice
Skripta bývají hodně drahá, jedna i kolem 100 dolarů (možná existují i dražší, naštěstí jsem se s nimi nesetkala). Za celý rok jsem si koupila jen 2 skripta, která jsem opravdu potřebovala. Levněji se dají koupit na studentské burze, která bývá ze začátku semestru. Prý tam bývá hodně lidí, takže je výhodné tam přijít brzo. Jinak se kupují v obchodě Coopoly, je ve staré budově Polytechniky. Můžete si zařídit členskou kartu (stojí 20 dolarů), máte pak na všechno slevu (sleva ale není nijak závratná, vyplatí se teda zařídit si ji, pokud tam kupujete víc věcí – např. skripta, suvenýry, oblečení s logem Polytechniky atd.). V rámci obchodu je i papírnictví se vším možným, je to ale opravdu dost drahé, proto si ostatní věci kupte raději ve Walmartu nebo Dollaramě.
Pokud si skripta nechcete kupovat a nejsou zas až tak vyžadována, dají se většinou půjčit v knihovně, na 3 týdny. Někdy (asi spíš anglické knihy, které nevydala přímo univerzita) se dají stáhnout. Některá skripta vydávají aktivně každý rok a na přednáškách se vám budou snažit namluvit, že ta z minulého roku nejsou aktuální a nemáte si je kupovat, většinou to zas až tak není pravda. Bývá tam změněných jen pár pasáží, takže to jde zvládnout v pořádku.
Vybavení - kampusy, menzy
Na Polytechnice je řada kafeterií, jídlo mají docela dobré a snaží se vařit zdravě, ale moc levné to není (min. 5 dolarů za oběd – pouze hlavní chod, ta lepší a větší jídla pak stojí ještě víc). Je proto lepší si vařit doma a ve škole si to ohřát. I když má člověk přednášky celý den, kolem oběda bývá delší pauza, kterou teda stráví většinou ve frontě (buď čekání na jídlo nebo čekání na mikrovlnky). Pauza ale není tak dlouhá, aby se stihl oběd někde mimo kampus – přímo v okolí zatím není nic, musí se jet metrem jednu zastávku/autobusem.
DOPLNĚNÍ JAKUB LNĚNIČKA, 24.5.2016: Zaujalo mě, že celá Polytechnika je protkaná výtahy a eskalátory, takže pokud nechcete, moc se nenachodíte, i když je budova poměrně rozlehlá a vysoká. Každé oddělení/fakulta má svoji společenskou místnost s gauči, lednicí, skříňkami, mikrovlnkou a dalšími vychytávkami, kde se můžete zdržovat o pauzách mezi hodinami. V nejvyšším patře pak najdete něco jako jídelnu vybavenou několika mikrovlnkami, kde si hodně lidí ohřívá obědy donešené z domu, i pro místní je školní kantýna drahá. Já jsem jídelnu vyzkoušel párkrát a cenami, kvalitou a hlavně ani kvantitou mě příliš nenadchla.